Mám chytré hodinky

Středa v 11:19 | Vivienne |  Mé keci

Bylo nebylo, bráška domů přinesl chytré hodinky. Takové ty, co měří ušlou vzdálenost jak v metrech, tak kilometrech, plus to umí měřit tep. Tak se nějak stalo, že jsem mu je zabavila :D (neměl šanci). A tak mám chytré hodinky.
 

Iluze pro Medarda

5. listopadu 2018 v 21:31 | Vivienne |  Mini povídky
Už je to dlouho... Velmi dlouho.. Že ani pořádně nevím jak to uvést... Inu je tu další povídka.. Další Iluze snílků.. Ať se líbí...

Odjel rychle, bez rozloučení, bez jakékoliv snahy nějak to celé urovnat. Hnal koně tryskem pryč od toho proklatého sněmu. Zradili ho! Ne, oni zradili císařství! Všechno, v co kdy věřil, čemu obětoval celý svůj život. Dál v něm plál hněv silným plamenem, a ne a ne zeslábnout. I proto štval koně dál a dál. Jako by chtěl utéct od vzpomínek na tu zradu. Nešlo to.
On za ně bojoval, za svobodu a prosperitu. A teď je vše jinak. Císařství má sklopit hlavu a přijmout ochránce a s tím i poddanství od cizinců? To byl zlý sen! Klidně by si tu noční můru během spánku prožil znovu, jen kdyby tu byla šance, že se probudí zpět do světa, kde je vše při starém. Kde se to neudálo. Zatínal nehty do dlaní. A bolest, kterou pociťoval, mu hlásila, že nesní….

52 cílů za 52 týdnů – shrnutí říjen

1. listopadu 2018 v 8:54 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Tak nám skončil říjen....
 


Plitvická jezera obrazem 3

26. října 2018 v 10:22 | Vivienne |  Fotky
Třetí a poslední pokračování putování po krásách jezer...

Plitvická jezera obrazem 2

17. října 2018 v 22:01 | Vivienne |  Fotky
Druhý díl našeho obrazového putování...

Dát se dohromady...

12. října 2018 v 14:40 | Vivienne |  Mé keci

Zdá se to být lehké, ale popravdě nějak to nejde. Na úvodu minulého článku jsem se zmínila o státnicích. A i když jsem věděla, že se mi to nebude líbit, tak jejich zásah do všeho byl poněkud větší než jsem si byla ochotna přiznat.

52 cílů za 52 týdnů – shrnutí září

5. října 2018 v 17:15 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Shrnutí září
Září znamená začátek školy, a to i pro nás vysokoškoláky. Ve mně kromě blížící se školy však vyvolal příchod září paniku, protože je to znamení toho, že státnice klepají na dveře.

Prostě drabble...

29. září 2018 v 9:57 | Vivienne |  Pokusy
To jsem se tak jednou šíleně nudila na brigádě....

Seděla na červené stoličce a hleděla před sebe. I když se snažila tu a tam se její pohled stočil do strany. Doufala, že tam bude něco zajímavého. Ale nebylo. Okolí bylo k uzoufání stejné. Už tak dlouho. Neměnilo se. Oči hledaly záchytný bod, který by upoutal mysl, ale ten nebyl k nalezení. Chtělo se jí utéct, tak strašně moc! Změnit ten svazující stereotyp.

Ale nemohla. Jen seděla a koukala. Čas se vlekl. Ale tento pojem nebyl přesný. On snad i couval, vysmíval se jí. Z hrdla se vydral zoufalých povzdech. Bolestně prázdných chvil neubývalo.

Ta pracovní doba snad nikdy neskončí… :D

Plitvická jezera obrazem

19. září 2018 v 21:05 | Vivienne |  Fotky
Tak jsem tu dneska s první dávkou fotek z dovolené. Má to jeden háček, nejsem schopná popsat na které fotce je jaké jezero a tak... :D Takže se prostě jedná o Plitvická jezera a tečka...

Obcházím sama sebe…

12. září 2018 v 20:27 | Vivienne |  Mé keci

Defakto kličkuji jako pronásledovaný králík. Občas je to vtipné, jak učiním rozhodnutí a pak se sama snažím své vlastní rozhodnutí obejít. Vyhnout se nepříjemné povinnosti, úkolu, slibu atd. Jsem jediná, kdo to tak má? Nebo občasné podvádění je běžná praxe u vícero lidí.. ?

Kam dál