Září

4. září 2017 v 19:15 | Vivienne |  Mé keci
Je tu září, už oficiálně, a to znamená konec prázdnin, konec léta, konec svobody. Mé pocity jsou stejné jako dříve, i když jsem už vysokoškolák, kterému ještě nějaký ten týden zbývá. Léto je pryč… ten čas užívání, poznávání… Je beze stopy pryč. A mě zbyly jen oči pro pláč, jako obvykle. Prohráno jest… Nikde jsem nebyla, nic jsem se nenaučila, nic nezažila… Nic, nic, nic, …
To slovo začínám nesnášet. Je všude. Prostupuje mou ubohou existencí do poslední buňky. Je ve mně. Ani múza ke mne nepřišla, nepohladila mne svou rukou nabízejíce mi tak útěchu, kterou bych potřebovala. Ani ona ne…
 

Kočičinec 3

27. srpna 2017 v 7:42 | Vivienne |  Fotky
Zvýšení aktivity se zatím nijak extra neprojevuje a v následujících dnech to rozhodně nebude jiné, vydávám se totiž objevovat krásy Moravy. Takže snad se tu opět ve zdraví setkáme a mezitím pokračuje kočičinec :D

Tento díl nás posune v čase do současných dní. V hlavní roli opět Attila.

Knižní výzva 2017 - postup

14. srpna 2017 v 10:57 | Vivienne |  Přečtené knihy
Už jsem zde psala, že jsem se rozhodla zapojit se výzvy od Ells a letos jsem se rozhodla psát si sem i přečtené tituly. Tento článek plánuji postupně upravovat.
 


Po narozeninách

10. srpna 2017 v 10:38 | Vivienne |  O blogu

Dříve tu bývala tradice, že jsem k narozeninám blogu napsala článek. Loni jsem to krapet prospala a letos to dopadlos stejně. Když jsem tento koutek zakládala udělala jsem to v den, kdy má můj zlatý bráška narozeniny, s tím že se mi to bude krásně pamatovat. A ano pamatuje, ale poslední dobou nějak zapomínám, nemám náladu, energii prostě nic. Ale zase mi přijde škoda to alespoň trošku "neoslavit". Raději uvozovky, žádné velké slavení se nekoná. :D

Přijde mi to strašně neuvěřitelné, že zde působím už devět let, ano 9 let! Sice to zde poslední roky docela umírá, není to zde tak aktivní jako bývávalo, ale jsem tu. Nechala jsem zde 9 let svého života, spoustu času a snů. Nikdy jsem nebyla extra populární stránka, ale věřím, že alespoň občas nějakého toho čtenáře potěšilo, že se na tyto stránky dostal.
Nechala jsem tu kus sama sebe, stránky dospívaly spolu se mnou. Ze školačky se stala vysokoškolačka, dospělák. Ale nepřijde mi, že by tak stránky vypadaly. Defakto se to projevilo jen sníženou aktivitou.
Krátké a stručné… Snad se tu opět za rok sejdeme. 😊

Kočičinec 2

8. srpna 2017 v 9:26 | Vivienne |  Fotky
Další díl jeho hlavním aktérem bude opět Attila.

Kočičinec 1

27. července 2017 v 12:40 | Vivienne |  Fotky
O kočičácích jsem zde publikovala hned několik článků, ale pořádně jsem zde své miláčky nikdy neukázala, tedy alespoň ty nejnovější. Takže jsem připravila páč článků, kde v hlavní roli budou mé kočičí lásky.

O kočkách – část 5

17. července 2017 v 15:44 | Vivienne |  Mé keci

Loňský podzim jsem zde publikovala články shrnující historii mé maličkosti a mých kočičích miláčků. Uplynul opět nějaký čas a má kočičí rodinka se letos v květnu rozrostla o dalšího člena. Ale od začátku, za naší kočičí mámou lezlo tolik kocourů, že jsme se opravdu nedovažovali hádat, kdo bude otcem. Nakonec to vyhrál zrzavý tulák a kočka porodila jediné koťátko, zrzavá jako jeho tatínek.

Festivalová sezóna začala...

11. července 2017 v 9:24 | Vivienne |  Mimo mísu
… a pro mě i skončila :D Dříve jsem zde zveřejňovala články o festivalech, ale poslední dobou jsem na to nějak rezignovala. Takže možná je čas to změnit. Letošní článek bude fakt rychlovka, protože toho zase není tolik.

METALFEST
Lístek jsem doma schraňovala od doby co byla potvrzená Tarja. Můj sen… Sice mi kdesi v mysli hryzal strach, že v té době nebudu mít čas si festival užít, ale snažila sem se je potlačit. Každopádně to tak vskutku bylo, termín festivalu padl na mé státnicové učení. Prostě nikdy není příznivě nakloněn poctivým studentům. Ale prostě Tarja je Tarja a navíc měla mít společné vystoupení s Sharon del Adel. Co víc si člověk může přát? Tedy alespoň tak to hlásili pořadatelé, jaké to bude velkolepé, unikátní společné vystoupení. Inu realita nakonec byla trošku jinde.

Ticho po pěšině

29. června 2017 v 12:59 | Vivienne |  Mé keci
Na mém ostrůvku uprostřed širých vod nekonečného oceánu internetu je stále mrtvo. Je to zvláštní, po měsících šprtání na zkouškové a státnice jsem se opravdu těšila až budu mít volno. Plánovala, co všechno budu dělat, že konečně zase jednou budu sama sebou. Ale ejhle, pořád nikde nic. Mám spoustu času a defacto žádné povinnosti, a přesto pořádně nic nedělám. Psaní bylo dříve nedílnou součástí mého života, ale múza se ke mně ještě nevrátila, takže papír zůstává nedotčený a propiska se na mě šklebí…

Oživení

18. června 2017 v 16:27 | Vivienne |  Mé keci
Tak a je to tu. Článek, o jehož napsání jsem dlouho snila a věřila, že se k němu dostanu. A pak mi trvalo takovou dobu se k němu dostat. Inu stalo se, proběhl den D. A to již 7.6. Státnicovala jsem. Bez spolužaček, které šly o den dříve. Jako předposlední z našeho oboru. Prostě super.
Čekala jsem, že budu víc nervózní, ale nakonec to bylo v rámci možností snesitelné. Nejhorší bylo to čekání. Než si šel člověk tahat. Komise byla celkem fajn, měla jsem tam jak vedoucí, tak i oponentku. Co se otázek týče, potvrdila jsem si tu známou pravdu, že když si říkáte tohle nechci tak si to vytáhnete. Ale funguje to i naopak. Vytáhla jsem si dvě otázky, které jsem nechtěla, jednu co jsem chtěla, z posledního předmětu mi to bylo vcelku jedno a taky to tak dopadlo :) Ale přežila jsem, a to jak zkoušení tak i obhajobu bakalářské práce. Její tvorba mi přinesla mnohá ponaučení, teď se toho už jen držet a poučit se z chyb..
Takže vzato kolem a kolem, jsem Bc. :D

Čekala jsem, že to bude jako znovuzrození, jako když po zimě přijde jaro. Že budu šťastná, plná energie, ale ono nic. Pořád bych jenom spala a spala.
Snad se brzy vzpamatuji a oživení bude vidět i tady.

Kam dál