Pravda je hořká-13

30. listopadu 2008 v 13:46 | vivienne |  Pravda je hořká
Tak vám sem po dlouhé pauze házim další kapču Pravdy. Doufam že se bude líbit. A též vás musím upozornit že je to předpředposlední kapča, tak si všichni můžete oddechnout, už velice brzy to skončí. Také sem blog zkušebně oblékla do nového kabátu, napište jestli se vám líbí.



Cesta skrz stromy se jim velice prodloužila, blížili se k místu které znovu otřáslo její duší, jejím vědomím a jejími city. Cesta se pomalu přibližovala k řece, k řece kde smívala krev těch které milovala. A k místu kde i ji opustil život, lidský život.......
Postava si před ní sedla do dřepu a z pod černého pláště vytáhla dýku.
,,Prosím né, nechtemě být, prosím..."
Uslyšela říkat samu sebe a cítila jak jí po tváři stéka slza. Postava před ní ztuhla a zaposlouchala se do okolí.

Nic.
Znovu se k ní naklonila a zabodla do ní dýku, cítila jak z ní vytéká krev, cítila pulzující bolest, která se jí pomalu rozléhala po celém těle, chtěla vykřiknout, nešlo to! Postava se znovu napřáhla a znovu bodla, Amanda začala propadat zoufalství, jak dlouho???
Jak dlouho to ještě vydrží????
V tu chvíli si osoba sundala kápy a ona rozpoznala jeho rysy, jeho tvář. Byl to ten upír co ji pronásledoval, co se podílel na smrti těch, které milovala. Naklonil se ke krku a lehce stiskl čelisti, nesál její krev i když potom moc toužil, ovládl se....
Krev stékala po krku až pomalu dotekla k oblečení a začala ho mazat.
,,tohle je můj konec" pomyslila si Amanda, upír však četl její myšlenky a odvětil ,,ne, to je nový začátek, začátek života, kde budeš žít se mnou...."
Pak si nařízl ruku a dal ji pít svou krev Amanda odmítala, ale nakonec se pár kapek k ní dostalo a ona polkla, po chvilce usla a upír ji odnesl do neznáma....

Ano, zde se jí bude prolínat minulost s přítomností, zde odhalí celou pravdu! Pravdu, která ji možná zničí. Vlci jsou zde, blízko nich, chtějí dokoukat celý příběh a její osud, chtějí vědět jestli se proroctví naplní......

Amanda se vzpamatovala, slzy jí kanuly po tvářích i Toby byl zamyšlený. Vlci vyli stále častěji. Upíři se pomalu stahovali do těchto lesů. Prokletí se stupňuje, bolest navyšuje a prokletí se blíží ke svému návratu na tento svět.

Už ví jak zemřel Carlos, ví jak zemřel Toby, ale jak zemřel Cain podruhé, to neví. Musí to jistit, musí. A aš to zjistí musí se připravit na boj, na boj za svůj osud a za pravdu, nesmí být zapomenuta..........

Les znovu stichnul jen z onoho místa se ozývá vzlykot.
Cain umírá, jeho poslední slova prolomí ticho
,, Carlosi zachraň ji...." odešel navždy??? Ne ještě se vrátí...................
Amanda se zvedá, ruce od krve a odchází pryč. Upíři se vracejí a odnášejí Cainovo tělo. Amanda s Carlosem jsou daleko, zatím živí a svobodní.
Je ráno.
Chladné a plné bolesti.
Je mrtví, má být...
Ale co to vídí??
Zakrvavená ruka.
Čí je???
Jeho!
Ne, to není možné je mrtví!
Ne, je upír.
Takže můžu Andy zachránit.
Ano.
Ale musím zesílit, ale rychle.
Můj nový smysl mě varuje.
Je v nebezpěčí.

Den poté.
Užje silný, ale....
Cítí prázdno v duši a ve svých citech.
Trpí.
Co když....
Musí ji najít.
Něco je špatně.
Ale co????
Cesta lesem je dnes temná a plný bolesti.
Ale ne...
To je Carlos!
Ale kde je Amanda??
Co když jí zajali, nebo zabili.
Ne to by jí tu nechali.
A co ten upír.
Ten o keterém mluvili ostatní.
Calen.
Co když ji má on.
Musí ji najít.
Co nejdřív!!!!!!

Noc.
Vlci kolem, jdou ke stromům.
Křik.
To je Amanda.
Hlas v hlavě.
Vlci.
Mám jít s nimi.
Pomoct jim.
Zachránit jí.
Odnesl jí ke stromu, zde ji vlci ochrání.
Měl sem přijít dřív.
Je upírka.
A patří jemu.
On ji stvořil.
A on jí bude hledat.
Musí ho zastavit!!!!


Vzpomínky stále to věděl, proudili a její mysl trpěla. Toby to věděl, musí ji hlídat a opatrovat. Její čas již brzy příde její čas. Do té doby ji ,může chránit, ale pak už ot bude jenom na ní. Ona rozhodne o svém osudu, kéž by mohl taky....
Sklonil se nad jejím hrobem a políbil zem ve ktreré spočívá jeho milovaná, zvedl se a odešel. Odešel vykonat pomstu......
Cesta, kterou šel byla zarostlá, ale věděl že jde správně.
Cítil je.
Už jen pár kroků a je u nich. Pomalu vytasil zbraně a skočil. Začal se kolem sebe ohánět, nepřipravení upíři jeden po druhém padali k zemi.
Mrtví.
Znaveně si sedl na zem a snažil se uklidnit. Něco z aním zašustilo.
Otočil se.
Nějaký upír.
,, Neboj se!" pravil chraplavím hlasem.
Toby se zachvěl, hlas v něm vyvolával důveru, ale proč byl to upír, ale nějaký divný...
Váhavě se zvedl a přešel k němu.
,, Pojď hochu, mě se bát nemusíš a čeká nás dlouhá cesta. Jmenuji se Nosferatu a jsem první upír, nejstarší z dětí noci." pravil a Toby se podivil, nechápal jak může být nejstarší.
Mezitím došli do jeskyně a když do ní vstoupili Toby se nemohl vynadívat. Všude rozvěšené zbraně a knihy a byla zde připravená dvě lůžka.
,, Vy tu někoho máte??" otázal se Toby.
,, Víš, celé roky čekám na vyvoleného"
,, A kdo to je??"
,, Ty můj hochu,to ty se staneš mým posledním synem, staneš se posledním dítětem prastarých"
,, Cožeee??? Ne, to ste se musel splést, nenávidím upíry"
,, A tak to má být. Jeden z těch upírů které si dnes zabil byl můj prvorozený. Stala se z něj stvůra, nechtěl sem již stvořit jiného upíra pro případ že by se to opakovalo, ale pak přišla ta věštba.."
,, Jaká věštba?"
,, Správně se ptáš, posaď se pozorně poslouchej"
Když se oba posadili stařec pokračoval.
,, Kdysi dávno žila jedna čarodějka, která uměla věštit , a ta čarodějka pravila že na nás příde prokletí, které nás oslabí a že prý najdeme klid až příde Královna prokletých - Dívka či žena, lidská dcera smrti, sestra noci, která ztratí vše a nic. A jak řekla tak se taky stalo. Přišla jiná čarodějka a tu jeden z prvorozených proměnil. V té době všichni slábli kromě nás o ona řekla, že naší poviností je tu dívku ochraňovat, přišla ke mě a řekla:
,, Ty budeš poslední živ z provorozených, jednou se ohněm spálíš a pak vyvoleného proměníš, bude tvým druhorozeným, on bude znát vyvolenou a on jí bude pomáhat " A tak dnes sem, posledním z prvorozených a čekám na tebe "
,, Koho tím myslíte??"
,, Tou dívkou, nevím koho myslí, proměním tě, něco tě naučím a ty pak půjdeš za ní. Budeš vždy sní, vždy jí budeš chránit a hlídat. Až příde její čas necháš ji jít. A já odejdu s ní."
,, Kam ??"
,, Podle toho jaký si zvolí osud.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 monísek monísek | Web | 30. listopadu 2008 v 19:03 | Reagovat

jujky zas mocinky pekný a to nový pozadí je mnohem lepší něž to černý!!!

2 alexeja alexeja | Web | 30. listopadu 2008 v 19:33 | Reagovat

To je fakr krásný! V dnešní době už těžko najdeš kvalitní fantasy povídku,ale tahle je fakt bomba! Akorát se mi z těch věžtb motá hlava,je jich nějak moc!!!! Jinak krásný pozadí :0)

3 viviene viviene | Web | 1. prosince 2008 v 14:37 | Reagovat

díkes holky

4 Laura Laura | E-mail | Web | 14. prosince 2008 v 6:25 | Reagovat

mnooo, přečetla jsem to až sem a musím říct, že to je milionkrát lepší než ty jednorázovky. Chtělo by to opravit překlepy a pohlídat si opakování slov. ale jinak je to fakt moooc pěkný!!

5 vivienne vivienne | Web | 14. prosince 2008 v 11:05 | Reagovat

díkes

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama