Čarodějnice - část čtvrtá

10. listopadu 2009 v 16:29 | Vivienne |  Krátké povídky
Tak a je tu poslení část, možná jí někoho z vás skamu, ale nevím jak jinak to ukončit, prostě se mi zdá, že to tak má býl, ale zároveň i ne. Mno ale co stím teď udělám? Nemám náladu a možá ani tu potřebnou sílu to přepsat.



Mezitím vrcholily přípravy soudu, venku byla podstavena hranice a teď k ní nosili dříví. Kupcův syn byl pevně rozhodnut jít k soudu, ale jeho otec byl proti. Bylo zcela jasné, kdo vyhraje. Komisař byl nezvykle klidný, když k němu přicházel kněží jen se potměšile usmíval a kněz mu úsměv oplatil. Vše bylo připraveno.



Slunce váhavě vstoupilo na oblohu. I stráže se k Jennině cele blížili váhavým krokem. Jenny uprostřed svého vězení zatím poklekla k modlitbě. Tichým hlasem prosila všemohoucího boha o pomoc, modlila se za zázrak, ale uvnitř sebe cítila zvláštní prázdno, které jakoby říkalo je to marné. Těžké dveře se otevřely a stráže ji vyvedli ven. I přes bolest kráčela chodbou se vztyčenou hlavou. Cesta se zdála být nekonečná, až konečně došli do soudní síně. Byla plná lidí z vesnice, někteří se zděsili při pohledu na její zmučené tělo v roztrhaných šatech potřísněných její krví. Rozcuchané vlasy jí trčely do stran okolo ušpiněného obličeje. Dovedli ji před komisi a soud mohl začít.

Muži se střídali a měli zdlouhavé proslovy o její vině, křičeli na ni a obviňovali ji. Lhali ani nemrkli okem. Jenny tam vyrovnaně stále hlavu sklopenou. Nechtěla poslouchat ty lži, sálem to neustále šumělo, nikdo nepochyboval o její vině. Krom kata stojícího v rohu, měl ruce sevřené v pěst a oči zavřené, snažil se uklidnit, ale nešlo to. Pak sál ztichl a z komise vystoupil kněz. Jenny zvedla hlavu, vlasy si odhrnula z obličeje a zadívala se na kněze.

Zahleděla se mu zpříma do očí a čekala. " Nechť očištěna v plamenech je a ať stane před božím soudem. Provinila se čarodějnictvím a náleží jí tak smrt." Řekl kněz a zahleděl se na ní. " Kolik vám dali, otče?? Za kolik jste prodal svoji duši? Svou čest?" " Co to povídáš??" křikl na ní kněz. Komisař mezitím vynesl rozsudek. " Jenny byla ti uznána vina, že jsi čarodějnice, že jsi uhranula kupcova syna,…." Výčet jejích vin byl dlouhý, brzy je přestala vnímat. " Bylas tedy odsouzena k smrti na hranici." Jenny se znovu podívala na kněze. " Já dnes zemřu otče, zemřu kvůli vám! Na vašich rukách tak ulpívá vina na mé smrti. To kvůli vám dnes skončím v plamenech, jako čarodějnice. Porušil jste svůj slib, porušil jste boží zákony a budete za to potrestán." Kněz zbledl a rychle odešel pryč.

Jenniny stráže ji vedli ven k hranici. Nebojovala, věděla, že není naděje. Po tvářích jí však stékaly slzy. Šla vyrovnaně a hlavu hrdě vztyčenou. Kat jí přivazoval ke kůlu a každý uzel řádně utáhl. Pak beze slova odešel. Když skládali chrastí a dřevo na hranici kolem ní dívala se do nebes. Nedávala na sobě znát strach, vlasy kolem ní vlály a po tvářích jí stékaly slzy. Kat váhavě vzal pochodeň a komisařův příkaz hranici zapálil. Sklonila hlavu a zahleděla se mu do očí. Nevydržel to a zahleděl se jinam, když znovu sebral odvahu pohlédnout jí do tváře, už okolo ní šlehaly vysoké plameny. Po tváři mu stekla první slza a po ní následovali další. " Sbohem Jenny…" zašeptal a odvrátil se.

Jenny trpěla, když jí plameny olizovali, viděla, jak katovi z očí vytryskli slzy, pevně sevřela rty, nechtěla křičet. Našla kněze a viděla jeho ustrašený pohled a pak pohledem vyhledala komisaře. Stále měl ve tváři ten uspokojivý výraz. Nenáviděla ho.
Nevydržela to. Vykřikla a davem přihlížejících to otřáslo, tolik bolesti v jediném výkřiku, nikdy neslyšely. Bylo jí jedno, kolika lidem udělá radost, křičela a modlila se zato, aby už ta bolest skončila.
A pak nastalo ticho, nikdo z přihlížejících se neopovážil nic říct. V plamenech ještě zahlédli obrys její postavy a to bylo vše. V plamenech nalezla smrt další nevinná dívka, jmenovala se Jenny a toto byl její příběh ….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 :) :) | Web | 10. listopadu 2009 v 16:34 | Reagovat

ahoj nechces spratelit?

2 langust langust | 10. listopadu 2009 v 16:57 | Reagovat

O.K. xD

3 AngEl AngEl | Web | 10. listopadu 2009 v 19:37 | Reagovat

hezké a smutné .. ale nejspíš i pravdivé. Jen těžko si teď dokážu představit, jaké to bylo, když za jedno jediné šptané slovo nebo šptaný čin  mohl být i jinak neviný člověk zabit. Ještěže v našich zeměpisných šířkách tohle už vymizelo. Ale z povrchu zemského to ještě nezmizelo úplně .. to "krásné" lidské chování ..

4 Kermisee Kermisee | Web | 11. listopadu 2009 v 8:54 | Reagovat

Smutné...nejlepší část z celé povídky. Krásná, smutná a ...prostě brečím. Jo, je to pravda...migréna se ještě zhorší, ale to je jedno. Mám to úplně před očima...další...další mezi námi...upálenými zaživa...ach Jenny...

ViVi byla to nádhera. Celá povídka byla úžasná...více takových...nádhera...já chci ještě... :-)

5 Temná elfka Temná elfka | Web | 15. listopadu 2009 v 16:54 | Reagovat

krásné, smutný konec....takhle to ve skutečnosti dopadne vždy, pokaždé to odnese neviný člověk, jenom proto že se někomu nelíbí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama