Kapitola 9 - V pasti...

10. února 2010 v 17:15 | Vivienne |  Cena života
Tak a je tu další kapitolka. Název je divný, ale nic jiného mě nenapadlo. Nevím, co víc napsat, snad jen ať se líbí..


Lidé si mohou určit, jak budou žít, ne však to jak se narodí. Lidé jsou svým způsobem kouzelní, jejich život je tak křehký a málokterý z nich si to uvědomí. Někdo se však narodí a nikdy nepozná jaké je to být člověkem. To je údělem vlkodlaků, těch čistých …

Mezi takové patřila i Mesy. Narodila se do rodiny plné vlkodlaků. Její prokletí z ní každý úplněk dělalo krvelačnou stvůru. Něco uvnitř ní jí však říkalo, že to tak být nemusí. Proto utekla a změnila se. Po roce se vrátila domů. Našla tam trosky jen trosky jejich domu a mezi nimi mrtvá těla. Upíři vyvraždili její rodinu, zničili, to co dlouhé roky nazývala svým domovem. Její bratr jí z posledních sil popsal upíra, který ho zabil. A tak se Mesy vydala na cestu za pomstou.

Mesy byla vysoká a štíhlá. Měla dlouhé černé vlasy a zelené oči. Už nějaký ten čas se potulovala po lesích jen ve vytahaném tričku a teplákách. Nebrečela, všechny slzy nechala u trosek svého domova. Věděla, že hledá upíra s tetováním. Představovala si, co mu udělá až ho najde. Bude trpět jako ona. Ne! Ještě víc. Vychutná si jeho smrt. Usmála se a pokračovala v cestě.

Kousek od nich se ozvaly kroky. Žena se proměnila a běžela jim naproti. Vlkodlak mezitím hlídal Lucy. Ta na nic nečekala a dala se do běhu. Po pár krocích se otočila a mávla rukou. Vlkodlakův skok se zpomalil, ale on nic nepoznal. Lucy to vysílilo, chvilku čekala a pak se znovu dala do běhu. Žena s neznámým upírem jí, ale byli v patách. Někdo z nich se ji pokusil chytit, rychle tedy změnila směr, obratně se vyhnula ženě a pokračovala v běhu. Ale upír ji přeběhl a postavil se před ní. Žena byla za ní. Lucy se pokusila vyběhnout mezerou mezi nimi, ale upír ji chytil a odhodil na zem.

Než se vzpamatovala, chytla ji žena a vedla zpět. "Vrať ho zpět." Poručila jí žena a ukázala na svého druha. Lucy věděla, co chce. Vlkodlak se totiž stále vznášel ve vzduchu, v půli svého skoku. Taky ale věděla, že pokud to udělá, bude ji to stát mnoho sil, které neměla. Zvedla ruku a ta se jí rozklepala, upír zvědavě sledoval každý její pohyb. Soustředila se a pak jí lehce mávla.
Čas se znovu rozběhl, vlkodlak doskočil a proměnil se.
Kousanec od Lucy mu stále slabě krvácel a tak mu ho žena ošetřovala. "Maykë, díky bohu že tu jsi. Napadla nás a mě pokousala." Řekl muž hrubým hlasem. "Kdo na koho skočil co?" křikla rozhořčeně Lucy. Pak se otočila a prohlédla si upíra. Byl vysoký, měl hnědočervené oči, světlou pleť, černé vlasy, na sobě měl černé kalhoty, černé boty a zelenou košili. Upír si jejího pohledu všiml a rychle se od ní odvrátil. Lucy čekala, co bude dál. Vlkodlak ji propaloval svým pohledem. Bylo jí zřejmé, že chce její smrt. Jakmile žena skončila s ošetřováním rány, proměnil se a kroužil okolo Lucy.


Ta věděla, co ji čeká, klekla si a roztáhla ruce. Čekala, až po ní vlkodlak skočí a dokončí své dílo. Ale nic se nedělo. "Co to děláš?" zeptal se upír. "Prohrála jsem. Tvé vlkodlačí přátele jsem ohrozila tím, že jsem se bránila. Čeká mě smrt, co jiného? Věřím, že on ti s tím s radostí pomůže." Ušklíbla se a vlkodlak zavrčel. Žena se naklonila k upírovi a něco mu rychle šeptala, ten jen přikývla a pak si Lucy pozorně prohlédl. Nakonec zavrtěl hlavou. Něco pošeptal ženě a pak se zpět otočil k Lucy. Vzal ji do náruče a rozběhl se s ní pryč.


Než se Lucy vzpamatovala, zastavil u domu a vzal ji dovnitř. "Co to děláš?" zeptala se překvapená Lucy. "Beru tě k sobě domů, co jiného." Zasmál se. "Proč?" Lucy se opatrně postavila na nohy, ale okamžitě toho litovala, zapotácela se a skoro spadla, naštěstí jí Maykë zachytil. Posadil ji na židli a sám si sedl naproti ní. "Co tu chceš?" zeptal se. "Hledám místo, kde nežijí upíři ani vlkodlaci, pro jednu mou známou. Jak vidíšm nedaří se mi to." Ušklíbla se Lucy. "Máš moc a to se jen tak nevidí." "Náhodou je to docela běžné." "Ale ty máš zvláště silnou moc. Dovedeš si představit, jak by moc Volturiových stoupla, kdyby jsi se k nim přidala? Pamatuji si je, když se dostali k moci. Nejsou o mnoho starší než já a pochybuji, že by jejich ambice za ty století zeslábly." "Toho jsem si moc dobře vědoma, proč tu asi jsem? Ta moje známá jede zabít upíra, který o mě chce říct Volturiovým." Odsekla Lucy, něco v ní Maykëho respektovalo a bálo se ho. Přece jen byl o tolik starší. A setsakramensky hezký. Dodala po chvilce.

"Co si pamatuji tak ve Forks, ve státě Washington, nežijí žádní upíři a vlkodlaci, tedy když jsem tam byl naposledy a to už je nějaký ten pátek. Je to deštivé místo, v okolí je rezervace, čistá příroda, spousta stromů a úkrytů. Vyšli je tam." Poradil jí Maykë a poprvé se usmál. Ten úsměv se jí zahřál u jejího zamrzlého srdce a ona mu jej opětovala. Lucy začínala mít pocit, že se do něj pomalu, ale jistě zamilovává.

Mesy procházela lesem a pak v dálce zahlédla jakousi chatu. Nasála vzduch a ucítila vlkodlaky. Zpozorněla a opatrně zamířila k chatce.

Kaitlin se vzbudila a vykřikla. Hlasy jí šeptaly cosi o vlkodlačici bílé jako sněhové vločky. Vzbudila své spolubydlící a pověděla jim o svém zjištění. Rootan nasál vzduch a potvrdil přítomnost neznámého vlkodlaka. Kaitlin se zahleděla k lesu a duchové jí ukázali vysokou štíhlou dívku, jak se opatrně přibližuje k jejich chatce. Pak jí ukázali rozbořený dům, mrtvoly a upíra s tetováním. Toho samého, co zabil Marka. Kaitlin vyběhla dívce naproti a v chatě za sebou nechala tři překvapené vlkodlaky.

Běžela a pak uviděla, jak se na ni překvapeně dívá. Odbhla k ní a ještě zadýchaná promluvila roztřeseným hlasem. "Kde a kdy jsi ho viděla?" "Koho?" "Toho upíra s tetováním na ruce. Jak stál u trosek tvého domu.." "Já ho neviděla,, popsal mi ho bratr, než umřel." Odpověděla překvapená Mesy. "Jak tohle všechno víš?" "Ten samej upír zabil někoho mě blízkého a já přísahala, že ho najdu a zničím…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AngEl AngEl | Web | 10. února 2010 v 17:55 | Reagovat

hezké .. jsem zvědavá, co bude dál ..  :-)

2 mary mary | 10. února 2010 v 20:00 | Reagovat

nádhera ...a moje postava je fakt hustá, tím myslím Mesy. doufám že se vám bude líbit ;-)

3 Kermisee Kermisee | Web | 10. února 2010 v 21:55 | Reagovat

[2]: Určitě ano ;-).
Forks, Forks, Forks...ale kdeže, tam nejsou ani upíři, ani vlkodlaci :D
Mesy se mi fakt zamlouvá, zatím...bílá...a ten M. upír, jak se do něj zamilovává Lucy, ten se mni taky setsakramentsky zamlouvá :D :-D
Chci další díl :-)

4 Fliky a Fikk Fliky a Fikk | Web | 11. února 2010 v 18:33 | Reagovat

marťo ta se ti zas moc povedla...jinak těšim se na pokráčko...

5 Lawiane Lawiane | Web | 11. února 2010 v 19:13 | Reagovat

máš dobré nápady, mohla bys napsat celou knihu. Taky mi to trochu připomíná tvorbu mojí kámošky.

6 Neela-hime Neela-hime | Web | 18. února 2010 v 20:04 | Reagovat

Nechápu, jak jsem si to mohla přečíst až teď. Zajímavá kapitola. Hlavně ta nová postava, ta vlčice se mi líbí ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama