Kapitola 12 - Pronásledování

24. března 2010 v 15:17 | Vivienne |  Cena života

Po delší době další kapitolka. Je docela dloohá, tedy, aslepoň na mé poměry. Nějak nevím co víc říct.. Tak snad jenom ať se líbí...


Rychle doběhla k autu, nasedla a dupla na plyn. Kola zanaříkala, ale okamžitě se dala do pohybu. Auto za okamžik zmizelo v oblaku zvířeného prachu. Jasmie byla stále nervózní. Doufala, že jí hned nezačnou pronásledovat. Bylo to, ale zbožné přání. Najdou ji, ať bude kdekoliv. A to díky Demetrimu-stopaři..

Nejdříve vyjede z téhle pece, pak najde Lucy. Pošle Kaitlin s vlkodlaky pryč. Sama si pak na Demetriho počká. Nebo by mohla vytvořit falešnou stopu a získat tím čas, ale kdo ví, jestli se na to Demetri chytí. Nezbývá než doufat a modlit se k bohu..
Ale ona již na boha nevěří. Přestala, když jí zničili život. Možná by se k víře v něj vrátila, ale neměla tu možnost. Proměnila se, stala se stvůrou, ďáblovým stvořením, které nemá duši. Jasmie si povzdechla. Neměla by na to myslet. Obzvlášť ne teď, ale nemohla si pomoci. Aro v ní probudil dávno zapomenuté vzpomínky, myšlenky a ona se s nimi musela potýkat. Myslela si, že se z toho dostala, ale opak byl pravdou. A ta nyní vyplula na povrch.


Alek se otočil a vrátil se sálu. Aro tam zrovna něco řešil a oči mu zářily radostí. "Musí mít nějakou moc. Musí! A ty její vzpomínky, kdyby jste je viděli… Musí se k nám přidat, posílí se tím naše řady." "Nebude chtít se k nám přidat." Odporoval mu Markus. "Ale ano, bude. Každý k nám chce patřit." Trval si na svém Aro. Markus nesouhlasně zavtěl hlavou.
Zdálo se mu, že k nim necítila respekt, nýbrž opovržení. A když jí Aro chtěl číst myšlenky, škubla sebou. Jako by něco chtěla skrýt. Nezdálo se, že by cítila k jeho síle respekt, spíš jakýsi pocit zadostiučinění, jak se vítězoslavně ušklíbla…. . Aro musel něco přehlédnout, nebo se jí musela podařit něco před ním utajit. Ale nikdo nedokázal jeho moci odporovat. Až na Bellu. Ale kdyby měla štít jako ona, nepůsobila by na ni moc Aleka a Jane. Markus to nechápal. Popravdě řečeno nic mu nedávalo smysl. A na té Jasmie bylo něco podivného. Ale ať už to bylo cokoliv on na to přijde. A ona za to zaplatí. Markus se usmál a vrátil se do reality. Aro již seděl vedle něj. Mlčel, ale oči mu stále zářily vzrušením, naposledy se takhle choval když se k nim přidal Alek s Jane. Teď ale měli jinou práci, a až ji dokončí, přijde znovu na řadu Jasmie. A pravda vypluje na povrch. Nezbývalo než čekat. Ale co je to pro upíra pár hodin?

Konečně skončilo poslední jednání. Zbývalo však projednat ještě jednu věc - Jasmie. Bylo zřejmé, že ji Aro chce a povětšinou co Aro chtěl, to taky dostal. Morkusovi to hrálo do karet. Pokud se k nim přidá snadněji zjistí více. Aro poslal pro Jasmie. Minuty tiše plynuli. Pak se dveře otevřely a dovnitř vešel vyděšený upír. "Pane, ona tam není.." zašeptal. "Cože??" vykřikl Aro. "Není tam. Zmizela." Řekl ještě tišeji upír. "To není možné." Aro si stoupl a chytil upíra za ruku. Viděl prázdný pokoj, i jak prohledával sídlo. Nikde nic. "Běž." Propustil upíra a ten rychle vyběhl ven. Felixi, Demetri, najděte jí a přiveďte jí zpět." Oslovení upíři přikývli a vyběhli ze sálu. Alek se za nimi podíval, doufal, že ji nenajdou a doufal, že nezjistí, že to byl on kdo jí pomohl.
Felix s Demetrim našli Jasmieninu stopu lehce. Sledovali ji ven z města, až k místu, kde měla předtím zaparkované auto. Jeho sledování bude těžké, ale Demetri věřil, že to dokáže. Rychle se za ním rozeběhli.


Jela stále dál. Krajina se míhala za okna auta, ale ona ji nevnímala. Cítila, že se její čas krátí. Teď už jí určitě hledají. Jak dlouho jim bude trvat, než ji najdou? Cosi jí říkalo, že moc dlouho ne. Bála se, jako už dlouho ne. Vlastně se tak nebála od doby, kdy se stala upírem… Ne. Když potkala je…. Tobruskou smečku. Jasmie se při vzpomínce na ně oklepala.
Zajímalo by ji, jestli jsou silnější než Volturiovi. Možná že se časem mezi nimi rozhoří boj, jelikož jim ambice nechyběli. Jasmie znovu zatřepala hlavou. Teď nebyl čas na přemýšlení, musela se co nejdříve dostat ke Kaitlin a vlkodlakům. Zadoufala, že se Lucy už vrátila zpět.


Netušila kolik času uběhlo, ale konečně se vracela do míst, která opustila kvůli dohodě s Lucy. Projížděla jakýmsi městem, když zpozorovala upírku. Zastavila a pozorně si ji prohlédla. Byla to Lucy. Jasmie vystoupila z auta a rozeběhla se za ní. Lucy si jí všimla, kývla jí na pozdrav a bok po boku se vydaly do hotelu. Došly na pokoj a zamkly dveře. "Brian je mrtvý." Řekla Jasmie. Lucy přikývla. V pokoji zavládlo napjaté ticho. "Forks." Řekla nakonec Lucy. "Co?"
"Městečko Forks, splňuje tvé požadavky."
"Aha díky."
"Někdo tě pronásleduje?" Jasmie přikývla. "Někdo od Volturiových?"
"Demetri."
"Možná bych ho mohla.." Lucy se zamyslela. ".. pozdržet." Dodala po chvilce. "To by se mi hodilo. Co za to?"
"Až uzraje čas, přijdu si pro to." Lucy se zasněně usmála. "Ještě jednou díky." Jasmie se otočila a odešla. Doběhla k autu, nasedla a znovu se vydala na cestu. Demetriho má tedy na chvilku u krku.
Forks. Tohle slovo se teď pro ni stalo symbolem naděje. Bude moct být s Kaitlin. Za svůj život udělala hodně špatného, vraždila, kradla, mučila, chovala se jako největší svině. Ale to je pryč. Udělá všechno, aby se Kaitlin nic nestalo. Nedopustí, aby trpěla, víc než musí. Rozhodla se začít od nuly. Hodit minulost za hlavu a to udělá.


Bylo už ráno, když dorazila k chajdě, která sloužila vlkodlakům s Kaitlin jako útočiště. Vystoupila a rozeběhla se dovnitř. Kaitlin s vlkodlaky jí vyšli naproti. Jasmie se nechápavě zadívala na Mesy. Kaitlin si toho všimla a rychle jí vše vysvětlila. Jasmie přikývla a snažila se to vstřebat. "Pojďte dovnitř, mám pár novinek." Všichni zašli dovnitř a Jasmie se ujala slova.
" Musíme jet do Ameriky, konkrétně do městečka Forks, prý tam nejsou vlkodlaci, ani upíři. Musíme vyrazit, co nejdříve, nejlépe hned." Vlkodlaci zajásali a vyšli ven připravit se na cestu. Mesy chtěla také odejít, ale Jasmie ji zadržela. "Už vím kdo je ten upír s tetováním. Vím, kdo zabil Marka, kdo ho odehnal od mého těla."
"Kdo zabil moji rodinu?" Vykřikla Mesy. "Jmenuje se Felix a patří k Volturiovým."
"Ať si k nim patří, stejně bude pykat za to, co udělal." Řekla rozhodně Kaitlin. Mesy přikývla. "Bude. Ale teď máme na práci něco jiného. Musíme se vydat na cestu." Rozhodla Jasmie a vyšla ven. Kaitlin s Mesy jí následovaly a o několik hodin později seděli v letadle mířícím do Ameriky.


Demetri a Felix proběhli městem sledujíce chladnoucí stopu Jasmie. Nevšimli si tak upírky, čekající za městem, skryté v lesním porostu. Lucy si jich ale všimla. Uvěznila je v časové smyčce a oni tak zůstali nehybně stát. Jasmie se mýlila, byli dva. Pomyslela si Lucy. Snažila se přijít na to, proč ji sledují, ale nic ji nenapadalo. Sedla si tedy na zem a vyčkávala. Demetri stopař a Felix silák. Lucy si odfrkla. Neměla Volturiovy v lásce jejich sluhy taktéž. Svým způsobem byli výjimeční, ale nahraditelní. Lucy nechápala, proč se přidali k někomu, jako jsou Volturiové. Ta myšlenka se ji vůbec nezamlouvala. Ona by se k nim nikdy nepřidala. Nikdy!

Když ucítila, že začíná slábnout, smyčku rozvázala a upíři pokračovali v běhu. Nevšimli si, že čas mezitím pokročil. Víc pro tebe udělat nemůžu Jasmie. Hodně štěstí..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 AngEl AngEl | Web | 24. března 2010 v 17:21 | Reagovat

krásně napínavé :-)

2 MiMi Madison H. ♥Affko♥ MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 25. března 2010 v 19:43 | Reagovat

super :p...teším sa na pokračovanie :)..Lucy má zaujímavú schpnosť :)

3 MiMi Madison H. ♥Affko♥ MiMi Madison H. ♥Affko♥ | 25. března 2010 v 21:55 | Reagovat

ďakujeem :)

4 Fliky a Fikk Fliky a Fikk | Web | 26. března 2010 v 8:16 | Reagovat

hmmm konečně se Alek odhodlal pomoct Jasmie, jinak moc napínavé...:)

5 Marilla Dragonay Marilla Dragonay | Web | 27. března 2010 v 17:52 | Reagovat

skvělá kapitola....povedlo se..;)

6 mary mary | 29. března 2010 v 20:47 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-)

7 Lufristia Lufristia | Web | 28. května 2010 v 16:29 | Reagovat

Moc se mi líbí Lucyina časová smyčka :)
Opravdu, na tvé poměry, dlouhé, ale o nic méně dobré :)
Jd ihned na další díl...

P.S. PST, to jsem já Kerm....rozhodla jsem se, že si vás s sebou přece jen pár vezmu..teď je jen na tobě, jestli na můj nový blog budeš chtít chodit anebo ne...je to jen a jen na tobě, já tě tam ovšem ráda uvidím... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama