Proč se všechno dobré ve zlé obrátí??

17. dubna 2010 v 21:12 | Vivienne |  Stalo se...
Kratičký náhled do dnešního a předešlého dne, prožitého jedním šílencem.

Pátek, byl bo to super den, kdyby.... Achjo, proč všude musí být nějaké kdyby nebo ale....
Takže od začátku, školu jsme měli akorát první, pak jsme jeli do pivovaru. to ušlo..
potom přijela Denča... A to bylo moc a moc fajn. Dlouho sem si takhle nepokecala, ale mám pocit, že sem jí chvílema nudila, jalikož nejsem až tak živej člověk, zábava se mnou moc není, prostě nudnej člověk... 
Upekla sem pizzu, snědla svůj díl,vypadalo to, že tenhle den bude fakt super, ale... 
A pak to začalo... Máma na mě začala křičet, zničeho nic.. A já prostě sem se začala bránit, to dělám vždycky a pak z toho vznikne hádka.. Ani tentokrát se nestalo něco jiného.. Asi nejhorší byl ten závěr... prej:"Víš vůbec něco?" a prostě ten její hlas a to jak se zatvářila. Co jsem na to asi měla odpovědět? Taky sem se jí na to zeptala a ona přidala jen další urážku. A pak odjeli a já zůstala sedět v koupelně a litovala tý pitomý hádky. A tak je to furt. Skoro stejnej scénář, neustále mi předhazuje, jak sem nemožná, že nic neumim, nevim, že sem k ničemu... A má pravdu...

Sobota- házená, zase sme prohráli ono hrát v největším horku celej zápas v 7 neni moc dobrý. Navíc mě z toho bolí ruka.. Máma byla nějak naštvaná, tak sme se snažila jí eště víc nanaštvat,s and se mi to i dařilo. potom to eště šlo. Jeli sme k babi, pak když sme dorazili domů máma si lehla  já šla s tátou dělat dříví. A bez keců. Což je u mě rekord. Dovnitř sme přišla až k večeru, máma seděla u počítače a jakmile mě vidlěa, na mě vyjela jakej mám bordel a knihovně a na magnetiskej tabuli. Jak není utřenej prach. V tu chvíli sem to už nevydržela. Já sem celej den venku a pomáhám tátovi místo ní a bráchy, aby oni mohli ležet když jej jim špatně a ona mě seřve, že sme si vevnitř neuklidila. A kdy sem to asi mohla udělat?? Já fakt nejsem superman... Prostě sem to nevydržela a vyjela na ní. A ona zase to samý... Mslí, že kdybych mohla tak brečím, ale .. Já sem se s tímhle asi smířila... 
Prostě, vím, že je na tom spousta lidí hůř než. Vím to.. Žiju si dobře, v úplné rodině, jsme zdravý.. Někdo by řekl, že jsem šťastný člověk.. A asi bych opravdu měla být.. Ale to dusno, co tu panuje, ty hádky.. prostě naši některé věci pochopit nedokážou, nevidí, že mě něco trápí, na tož aby věděli co. Mrzí mě to, mrzí mě, že jim kolikrát dobrou náladu kázím.. Opravdu mě to mrzí.. Mrzí mě, že jsem pro ně zklamáním. Jak mi připomínají, o kolik je brácha lepší, že si nezasloužím to co mám.. Mám takovej pocit, že si to opravdu nazasloužím. Vzpomínám si, jak jsem se jim jednou snažila vysvětlit, tohle všechno. Napsala jsem tehdy dopis..
A víte co se stalo? Máma si mě zavolala a pak mi otloukla o hlavu jaké pravopisné chyby jsem v něm udělala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 17. dubna 2010 v 21:45 | Reagovat

Taky mám někdy takové pocity, ale trošku jinak. Třeba si s někým dobře popovídám a další den nepadne třeba ani slovo a z toho pak mám i deprese. Nebo, když mi nikdo nepíše.
Taky tu mám nepořádek. Ale k čemu uklízet, když bude zas? :-D

2 AngEl AngEl | Web | 17. dubna 2010 v 22:05 | Reagovat

taky mi je předhazováno, že jsem líná /což je bohužel pravda :-( / a tak podobně .. tak to bude u spousty lidí, to máš asi pravdu .. je nže to člověk musí vydržet .. vůbec nevidím jako řešení odejít v 18 z domu /což si moje kámošky myslí, že udělají, nebo to aspoň prohlašují/ ..

3 ♥☆angie♥** ♥☆angie♥** | Web | 19. dubna 2010 v 14:47 | Reagovat

ahoj,más krásnej blog i prezident by ti rekl ze je prekrááááásnej nechces juknot na muj? www.angie-idelmyworld.blog.cz jestli ti vadi reklami tak se omlovam :-(

4 Ettelëa Ettelëa | E-mail | Web | 20. dubna 2010 v 15:04 | Reagovat

To jsem ráda, že chceš spřátelit....tak já si tě přidám :D

5 soukess soukess | Web | 20. dubna 2010 v 20:25 | Reagovat

seš tam.. Martina M...

6 soukess soukess | Web | 21. dubna 2010 v 6:49 | Reagovat

[5]: protože sem se omylem překlikla.. já si to uvědomila až dneska ráno.. tk už je to správně... pls neber to jako že seš až nějká 8 nebo kolikátá oblíbená... neni to podle čísel!!!!! x) ... Dinouš je výjimka.. ten je fakt 1!!! ale ostatní podle čísel nejedou x) ... :-D  :-)  :-P

7 Madeleine Flowers Madeleine Flowers | Web | 22. dubna 2010 v 15:09 | Reagovat

To snad ale... No teda. Právě tuhle situaci řeším s kamarádkou, která to má doma podobné a řekla bych že i horší, protože je v tom i něco horšího než jen hádky... Ale chápu, že to máš těžké. Je to takhle v mnoha rodinách. Nejsi jediná, koho vztah s rodiči trápí. Víš, ono platí (nevím, jestli i v tomhle, ale...) že člověk vidí na druhých chyby, které sám má. Tím v tuhle chvíli nemyslím tebe, ale třeba tvou mamku. Určitě to není jen tak... Všechno na světě má svůj důvod a možná právě vnitřní zlobu či něco co ji trápí si potom tím, jak s tebou jedná vybíjí na tobě.
Ale nevím, možná by bylo dobré, si jednou až bude v klidu si s ní sednout a popovídat si s tím, připustit své chyby, které má však každý, ale že právě to ji neopravňuje k tomu se takhle k tobě chovat.
Víš, jeden čas jsem to taky tak měla. V jednom kuse jsme se s rodiči hádali a já u nich nenacházela žádné podpory ani lásky, jen jsem se od nich odvracela s bolestí v srdci, ale po čase a i díky jednomu rozhovoru jsem zjistila, že jediným východiskem je začít u sebe. Změnit se. Změnit něco v sobě. Nedělat pořád ty stejné chyby a udržet se, v tom smyslu na mamku hned vyjíždět a pohádat se s ní, ale ve smyslu zachovat chladnou hlavu a i přes vnitřní zlobu a touhu ji taky něco slovně oplatit to zadržet a prozářit to jakoby uvnitř sebe láskou a nepustit se s ní do hádky. Ber to jako že ty jsi příkladem, nejen pro mamku, ale pro všechny, kteří by se dostali do stejné situace. Protože tím, že bys ji oplácela stejnou měnou, čeho by si dosáhla?
Já vím, že je to těžké, sama jsem si to zažila, ale vím, že teď máme až na drobnosti s rodiči vztah velmi pěkný. Vztah kdy si navzájem důvěřujeme. Protože... "Co nechceš aby se dělo tobě, nečiň druhému." :D Nebo tak nějak se to říká? Na tom můžeš stavět a stát se tak jiným člověkem.
Nevím, jestli jsem volila správná slova, nevím, jestli si třeba myslíš, že je to úplná blbost, co ti tady říkám, ale jenom jsem ti chtěla říct, že třeba v tom všem je skrytý význam a bylo by zajímavé o tom třeba jen přemýšlet. :-) Ale je to všechno samozřejmě na tobě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama