Srpen 2010

Stalo se

31. srpna 2010 v 17:46 | Vivienne |  Mini povídky
Poslední krátká patlanina,..


Prostě a jasně, končíme,...

31. srpna 2010 v 12:06 | Vivienne |  O blogu
Pro většinu z vás určitě úleva, přeci jen celý měsíc jsem sem přídávala věsměs jen samé staré vyklopávky pochybné kvality, fotky a mé keci.
To dnešním dnem končí, tak jako končí prázdniny.
Buhužel.
Zítra mě čeká nástup do zbrusu nové mučírny, kde bych měla usednout s 29 lidmi, které sem v životě neviděla. Přiznávám, bojím se.  Mám z toho hrůzu..

Dnes vás ještě čeká poslední povídka a co bude dál je ve hvězdách.

Obloha..

30. srpna 2010 v 17:53 | Vivienne |  Fotky
Další fotky z minulého léta...


Stromy

29. srpna 2010 v 19:25 | Vivienne |  Fotky
Pár postarších stromků, ale já je mám ráda. Ani nevím proč. Opět foceno loňského léta.


Já o mém hudebním vývoji, aneb od Šmoulů až po metal...

29. srpna 2010 v 15:20 | Vivienne |  Mimo mísu
Jak již název napovídá, chci využít téma týdne, které je hudba a napsat vám o svém hudebním vývoji.
Příjemné čtení..
PS: pravděpodbně mám jména některých skupin špatně, pokud si toho všimnete, budu vděčná za upozornění, abych to mohla upravit. Předem děkuji.

eee. nevim...

28. srpna 2010 v 21:02 | Vivienne |  Mini povídky
Nevim jak to pojmenovat, třeba vís něco napadne tak piště.

Jinak je to další blbost, vyhrabaná z propadliště dějin,....


Anděl

26. srpna 2010 v 16:05 | Vivienne |  Mini povídky
Opět vykopávka, v děsném provedení..

dění

24. srpna 2010 v 13:41 | Vivienne |  O blogu
opět něco k tomu, co se zde bude dít...

Neprve mám pro vás jendu zprávu, pro někoho dobrou, pro někoho jiného špatnou. Tak si to nějak rozeberte. Včera jsem dopřepsala aposlední kapitolku i epilog Ceny života.  Ještě vás čeká pět kapitol a epilog. 
Co bude pak? Nevím, ale až na to přijdu, informuji vás.
Toť vše..

Vzkaz

23. srpna 2010 v 18:58 | Vivienne |  Mini povídky
Taková ohraná, snad tisíkrát napsaná blbost v děsném provedení.

Dream of the nigth

21. srpna 2010 v 22:19 | Vivienne |  Myšlenky....


Trochu nezvyklé v tuto hodinu, ale přišlo to znenadání,
to múza přišla bez zaklepání.
Dožaduje se cesty ven
a já nemám nic než mizerný sen...




Pár fotek

20. srpna 2010 v 20:10 | Vivienne |  Fotky
Konkrétně tři fotky, můžete vidět kde vznikalo vlčí pouto a jak bylo naškrabáno.


Pátek

20. srpna 2010 v 20:00 | Vivienne |  Mé keci
Nejprve děkuji všem těm co mi přáli k narozeninám, velice mě to potěšilo :-)


Dnešek, den an zabití, zubařka, ale nešel jí prou. Pak ve čtyři kadeřnice, zjistila jsme že máme rozdílné představy o tom co je to trochu zkrátit, takže sem přišla o dost vlasů, ale naštěstí jenom na ofině.  Tak snad to brzy doroste.

Pak házená, tentokráte hodin a půl v příšerným horku, mysela jsem, že chcípnu. Ale naneštěstí jsem to přežila a tak teď mohu sedět u počítače a ťukat na klávesnici tyhle nesmysly.

Narozeniny

18. srpna 2010 v 19:43 | Vivienne |  Stalo se...
hehe, po neskutečně dlouhé době článek do této rubriky.

Prázdno

17. srpna 2010 v 18:18 | Vivienne |  Mini povídky
Takové chaotické, ten dnešní den, probírala jsem se oblíbenými stránkami, pár jich vymazala, dost přidala a tak jsem si vzpoměla, že bych mohla zase někco přidat, tak a je to tady. Další vykopávka.


Někdo má vše a ani to neví. Někdo nemá nic a trpí. A někdo má všechno a přece nic.
Tak jako ona.
Každý den ráno vstává a chodí do práce, k večeru se z ní vrací domů, kde na ni čeká prázdno.
Jen to nic víc. Smutný byt, kterým se neozývá smích ani veselý hovor.

To ticho tam vládne.

Co by dala za to jej slyšet, co by dala za to, aby ta samota navždy zmizela. Ona má pocit, že je jí cosi odpíráno. Prázdno v duši, prázdno v životě, prázdno v srdci. Jak jen touží po lásce, touží po životě plném radostí. Touží ale nemá. Vždyť touha není vždy vše...

Takový už je život, někdo má vše a neváží si toho a někdo po tom všem jen touží. V jeho životě je velké prázdno....

Chci

14. srpna 2010 v 16:23 | Vivienne |  Mini povídky
Hehe, další děs... takovej pokus o básničku, fakt děsnej...mno ono se to vlastně ani nerýmuje, ale nevim jak jinak to nazvat. Prostě blábol..


Chci žít již mrtvá jsem
chci psát, však psát neumím
chci umřít smutek tíží mne
chci zpívat o smrti, neznám kapky jedu
chci lásku popsat, avšak nebyla mi dána
chci žít apřežít tyto zlé časy..

Téma týdne: Upíři

13. srpna 2010 v 18:23 | Vivienne |  Myšlenky....
Takže další téma týdne a moje divné zamyšlení k němu.. Takové malé zpestření článků s těmi mými vykopávkami, ale na mysli mi vyvstává otázka, co je horčí moje keci, či moje prvotní tvorba??


Ale zpět k tématu, tím jsou upíři.. Takže co nim lze  říci, či vlastně zde napsat. Většina z toho co mě napadá již napsána byla.

Tak to zkusím takhle..

Spoustě mladých lidí dalo by se říci převážně dívek, ale možná že se najdou i vyjímky) se dnes při tomto slově v mysli vytvoři obrázek jejich miláčka Edwarda, alias Patizóna( tak sem mu říkala já a denda, toho si nevšímejte). A nad tímto obrázkem si slintají, já osobně náchápu nad čím, no to je ale detail.

Některým z vás se může zdát divné, že zde toto píšu a při tom píšu povídku na motivy Stmívání. Ano je to divné, ale já sama jsem divná. Tu povídku píšu,jelikož mě zaujala kniha, přišlo mi to jako dobrý a originální nápad. Pak, ale přišel film a vypuklo šílenství..

Myslím si, že už nemá cenu se zde vyjadřovat k tomu ostatnímu,čím myslím upíří deníky (knihy a seriál), školu noci (docel azajímavý nápad, řekla bych i originální snad jen kdyby se neobjevila  v této šílené době) a Vampýrskou akademii.

Momentálně čtu její třetí díl jménem Stínem políbená a všimla jsem si nečeho, co se mi zdá divné. No řekněte není divné že se v Stínem políbené objevil duch jejího zemřelého kamaráda Masona, když de fakto  to samé se dělo hlavní hrdince Školy noci?? 

Shrnu to asi takhle, pokud upíři existují, nemyslím si, že by byli roztomiloučcí jako "patizón" a rozhodně by se na slunci netřpytili.

Já vlastně ani nevím jak si je představuju. V mých povídkách vystupují různě, ale myslím si, že jsem jim ponechala hodně lidských vlastností. Možná, že se časem dopracuji i k těm více nebezpečným a krvelačným upírům, kdo ví??

Pátek 13

13. srpna 2010 v 13:09 | Vivienne |  Stalo se...
Ach opět je tu ten pověrami opředený den plný neštěstí. Tedy u mě to tak zatím vypadá..

Opět jsem na sobě vypozorovala další neblahou vlastnost. Všechno zkazím, zničím..

Měla jsem vymyšlený  dobrý plán na dnešek, po tréninku jsme měla ject zase k babi pomoct jí z koláčema na pouť, tam jsem měla přespat spolu s J., v sobotu večer by dorazili naši a brácha a šlo by se na pouťovou zábavu. Ale já musím bejt v sobotu doma.

Když sem utírala nádobí, něco jsem plácla, máma se urazil a odešla s tím, že se fakt nemusí s něčim fur tnamáhat. Teprve pak mi došlo, že máma plánovala moji oslavu narozenin.
I když ty mam až příští tejden ve středu. To kvůli dortu, mámy známá, která ho peče, pak nebude mít čas, tak proto takhle dřív.

A co jsem udělal já? Jako vždycky jsme to zkazila. Tu její radost a nadšení.. A to já dělám vždycky...
Vědomně i nevědomně, ale dělám to..

Včera jsem byla s mámou v Plzni na trhách, koupila jsem si prstýnek, chtěla jsem ho vyfotit a dát ho sem, ale nešel mi zapnou foťák, tak snad jindy. Dokonce jsem měla slabou chvilku a uvažovala a koupi sukně!! u mně velice neobvyklé, ale stejně mi nebyla. Ale mamka z toho byla nadšená..

Pak k nám přijela teta sestřenice, která má shodou okolností narozeniny ve stejný den jako já. Ty zas přijednou přístí sobotu. Chjoo, nasnáším rodiný návštěvy a to drbání tam..


Dnes mě čeká ještě trénink, tak snad jej přežiju a nic se mi nestane..

Zase zpět..

11. srpna 2010 v 21:00 | Vivienne |  Mé keci
Opět doma..
co k tomu víc říct?
? U babi to bylo fajn, byli jsme na houbách, pak neustále pršelo a nakonec jsme i dědovi pomáhala opravoat taras, vozili jsme "švehlíky". chuádk to musel tahat skoro celý sám, sem mu moc nepomohla, ale prej alespoň něco.Ten pevný denní režim mi pomohl. Furt bylo třeba něco dělat..

Dneska mě táta vozil v kombajnu, sem si dost užila :-)

Tak nějak trochu jsem si odpočala, napsala jednu jednorázovku, další jsou rozepsané, ale nevím jestli se tu objeví, měli by totiž být součástí souboru povídek, ale to bude až za dlouho.. S Cenou života jsem téměř nepohnula, bouhužel.. Chybí mi inspirace a to je k naštvání, takhl eblízko před koncem.. 

Vy se zatím můžete těšit na další vykopávky..

Možnost

7. srpna 2010 v 14:44 | Vivienne |  Mini povídky
Tak a je tu první krátký blábol...


"Možnost žít.. ta mi nebyla dána." zanaříkala mladá dívka, sedící na rozestlané posteli. Proklínala svůj život, nenáviděla jej.

Po dlouhé chvíli usnula a v pozdních nočních hodinách se jí zdál zvláštní sen. Viděla v něm svět, tak jako nikdy jindy. Viděla co jí může přinést život, spatřila tisíce možností a cest, které si mohla vybrat. Právě v ten okamžik pochopila, že viděla život takový jaký je. Plný bolestí, ale i radostí..

Ráno se probudila s úsměvem na rtech. Vyběhla ven a rozhodla se, že bude žít. Žít.. jak krásně jí to teď znělo. Vybrala si z mnoha možností, které měla. Život je jich plný, my lidé si vybíráme, to my lidé volíme, kterou cestou se dále vydáme.

Potok a krajinky

6. srpna 2010 v 19:18 | Vivienne |  Fotky
Nějaká fota z loňského léta...