Kapitola 21- Jednání

7. září 2010 v 15:44 | Vivienne |  Cena života
Achich ouvej, to je doba co tu naposledy byla kapitolka. Tahle zd eje jenom díky otmu, že nám odpadla hodnina ON. A tak jsme byla o hodinu dřiv doma. 

Pro připomenutí přechozí kapitolka ZDE

"Nejdříve by jste ještě měli vědět, že jakýkoliv náznak útoku, bude potrestán vaší smrtí," začal Sam.
"nebude," řekla s úsměvem Kaitlin.
"Myslím si, že by ti někdo chtěl něco říct."
Jacob zmateně přikývl, něco Samovi pošeptal a ukázal na Setha.
"Cože, on se do ní otiskl?!" zeptal se Sam rozhořčeně a přitom zvýšil hlas, tak že ho slyšeli všichni.



"To tedy znamená co?" zeptala se Jasmie, které unikal smysl toho všeho.
"Seth se otiskl do Mesy," vysvětlila krátce Kaitlin.
"Cože?!" zeptala se Mesy.
Kaitlin se k ní otočila a podrobně jí to vysvětlila. Mesy se to vůbec nelíbilo. Slabě zavrčela, ale uvědomovala si, že teď není čas to řešit.
"Teď je jasné, že na nás nemůžete zaútočit. Takže poslouchejte, my tu zůstaneme. Až přijdou Voturiovi, tak se jim postavíme, sami, a oni zaplatí za to, co nám kdy provedli. A vy a ti vaši upírci do toho nebudete zasahovat. Rozumíte?" řekla jim Jasmie rozhodně.
"Snad si nemyslíte, že je porazíte sami?" zeptal se Sam nevěřícně.
"Ale ano, máš s tím nějaký problém?"
"Víte vůbec kolik jich je a jak jsou silní?" zeptal se Sam.
"Ano, už jsem se s nimi setkala. A teď poslouchejte vy psi, vy nás neznáte, nevíte, co jsme zač a čeho jsme schopni. A víte co, buďte rádi, že to nevíte.," sykla zlostně Jasmie.
Sam ucukl a přistihl se, jak přikyvuje na souhlas, ale zároveň se mu zdálo, že to ani on není. Jasmie se vítězoslavně usmála.
"A teď jděte, nechci vás tu vidět ani cítit," řekla a zvedla se ze země.
Tím dala jasně najevo, že jednání skončilo.
"Nebo vám snad něco není jasné?" zeptala se medovým hlasem.
"Zvažte to ještě. Mohli bychom vám pomoci," navrhl Embry a chytil Jasmie přátelsky za ruku. Ta se mu okamžitě vytrhla a uskočila.
"Co-co si to o sobě myslíš?" vykřikla rozhořčeně.
"Jděte pryč a nevracejte se. Pokud vás budeme potřebovat, najdeme si vás. A když ne, tak ne, " řekla smířlivě Kaitlin a postavila se mezi dva nepřátelské tábory.
"A pokud nás Volturiovi zabijí, pomstěte nás, tedy pokud budete chtít. Nevím, co vám provedli, ale rozhodně k nim necítíte takovou nenávist jako my." Kaitlin se zatím pokoušela ostatní nasměrovat pryč.
A bylo by se jí to i povedlo, kdyby jí opět nezasáhla vlna bolesti, kterou způsobili oni. Zastavila se v půli kroku a zírala před sebe.
"týden.." špitla.
"Kaitlin, co je ti?"Mesy k ní rychle přiběhla a chytla jí za ruku.
Přeměňovači na ně zírali.
"Týden.. zbývá týden, do setkání s Volturiovými ," špitla Kaitlin a nervózně se kolem sebe rozhlížela.
"Jděte už, dojdu vás," řekla ostatním, ti ji poslechli až na Mesy, která zůstala stát vedle ní.
Kaitlin se otočila k Jacobovi a křikla na něj: " Pozdravuj Nesie."
Pak se otočila a s Mesy po boku odešla. Zpět do chladného domu, který měl být jejich domovem. Seth se za Mesy smutně díval. Obě smečky se teď octly nesnázích.


Pomalu se vydali ke Cullenům.
"Jacobe, co vy všichni tady?" uvítala je překvapená Bella.
"Jak to dopadlo?" chtěl vědět Emett, když si jich všiml.
"Radši bych se na to posadil," řekl Jacob tiše.
Bella přikývla a o chvilku později seděli všichni v obývacím pokoji.
"Carslie, měl jsi pravdu. Byli to tři vlkodlaci a jedna holka, taky vlkodlak. Pak upírka a člověk."
"To je divné, že by byli takhle spolu.. oni bojovali?" zeptal se Carslie zamyšleně.
"No, oni byli jako smečka, spolupracovali spolu. A taky vědí, že sem jdou Volturiovi. Chtějí se jim postavit sami, bez naší pomoci."
"Cože??" vykřikli všichni najedou.
"Ano, nabídli jsme jim pomoc, ale odmítli ji."

"Ta upírka řekla, že je neznáme a nevíme, čeho jsou schopni," dodal Sam pohrdavě.
"A navíc se Seth otiskl do tý holky, co je vlkodlak," dodal Jacob, "takže jakýkoliv útok z naší strany nepřichází v úvahu."
"Nechápu to, něco takového vidím poprvé," řekl Carslie zamyšleně.
"A ta upírka měla oči jako mi, nebo rudé?" zeptal se nakonec.
"Ani jedno, ona měla oči modrý. Ale takovouhle barvu oči jsem ještě neviděl, byla nepřirozená,"Jacob odpověděl a v místnosti na chvíli zavládlo ticho.
"Tak co tedy budeme dělat?" zeptala se Esme.
"To co jsme plánovali a až dorazí Voturiovi budeme je čekat. Ono už to nějak dopadne," Odpověděl jí Carslie, který se snažil zůstat optimistický, moc mu to nešlo.

***

"Týden… už jenom týden," řekl Jasmie smutně.
"Nedostanou se k nikomu z vás. Tedy pokud nedokážou odolat, tomu co jim ukážu," řekla Kaitlin rozhodně.
"Nejdříve bude nutné vyřídit Renatu," podotkla Jasmie.
"Proč?" zeptal se Rootan, kterého rozhovor zaujal.
"Je to štít."
"A nedokázala by jsi ji ovládnout a tím ji donutit se vzdálit?" zeptal se Max a přisedl si k nim. Takže teď už tam byli všichni.
"Je to nepravděpodobné, ale zkusit by se to mohlo. Ale kdyby to nevyšlo, musel by jí odstranit někdo z vás."
"Fajn o to se postarám já, a co bude dál šéfko?" zeptal se Max.
Během chvilky se rozpoutala žhavá debata. A ještě téhož dne vymysleli plán boje s Voturiovými. Teď už zbývalo jen se připravit. Odpočítávání začalo…

Den se již pomalu chýlil ke konci. Ve vzduchu bylo stále cítit napětí. První upíři dorazili ke Cullenovým, byli mezi nimi i Rumuni, kteří opět vycítili příležitost. Kailtin to vše viděla, Simon jí to ukazoval. Díky němu se alespoň necítila tak osamělá. Byl to její dávný přítel, který zemřel kvůli ní.
I díky němu se Kaitlin poprvé odhodlala otevřít knihu s Markovými zápisky. Byli v ní i fotky, které Jasmie přinesla z jejich domu. Kaitlin se strašně stýskalo po chladně zemi a po křišťálových vodách jezera. Během krátké doby se vše změnilo. A nyní měla před sebou i tu největší zkoušku. Musela se postavit Volturiovým, vládcům upírů, v boji na život a na smrt.
Přesně za týden se rozhodne o jejím životě….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Soukesska.... Soukesska.... | Web | 7. září 2010 v 19:32 | Reagovat

no marti, ona má ještě 5 příbuznjech a když tam teť 3 kapitoly nebam žádnou vraždu a budu to dělat vždy po 3 kapitolách, tak to bude dlouhý dost.. :D

2 Neela-hime Neela-hime | Web | 8. září 2010 v 17:19 | Reagovat

Sakra, sakra, sakra. Prd vidím, aneb blbne mi tvůj lay v prohlížeči - a to mám zapnutý jedině Firefox.
Ale ne, zvládla jsem to přečíst ^^ A musím říct, že se mi to - jak jinak - než líbilo. Já jen, kolik to tak bude mít kapitol? ^^

3 mary mary | 13. září 2010 v 20:13 | Reagovat

třesu se na příští dílek.... :-D  :-D

4 Lufristia Lufristia | Web | 29. října 2010 v 23:26 | Reagovat

Je to čím dál lepší. Jak se zlepšuješ ve psaní ty, tak se zlepšuje i příběh! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama