Vše je jednou poprvé

11. září 2010 v 21:18 | Vivienne |  Mini povídky
Ach ano, původně jsem si myslela, že se tentokráte na téma týdne vyjadřovat nebudu, ale ke svému štěstí a vaší, no možná smůle, jsem objevila asi dva roky starý kousek jedné povídky. A při práci na zahradě mě jaksi kopla můza a já to konečně dopsala. Jedním slovem děs.
Snad jen ještě upozornění na přeskakování v čase.

Jmenovala se Alice a byla jako každá jiná dívka. Chodila do školy a žila relativně klidným životem. Ale to se jednoho dne změnilo.

Šla noční ulicí, když jí přepadl muž. Strhl šálu a naklonil se k jejímu krku. Ucítila bolest, krátké bodnutí a pak jen jak ji opouštěla síla. Muž se po chvilce a ona padla k zemi. Otočil se k odchodu a ona na něj upřela své oči. Za jakékoliv jiné situace by se jí líbil. Ale v ten okamžik jej nenáviděla. Muž se k ní otočil a probodl ji pohled jeho ledových očí. Po chvilce se s opovržením ve tváři odvrátil a odešel pryč. Nechal ji svému osudu.
Alice cítila, jak umírá, oči se jí zavíraly a každé nadechnutí ji stálo více a více sil. Víčka se jí zavřela a už neotevřela. Upadla do temnoty.
Když se probudila, na nic si nepamatovala, krom tváře muže, jež jí kousl. Nevěděla co je, kde je. Pomalu vstala a rozhlédla se kolem. Byl to nějaký pokoj, na stěnách visely obrazy, knihovna byla plná knih od neznámých autorů. Krom postele tu byl ještě stůl a malé zrcadlo nad umyvadlem v rohu pokoje. Alice k němu šla a skoro vykřikla. Osoba, kterou jí zrcadlo ukazovalo nemohla být ona. Vůbec se nepoznávala.
Kdosi vešel do pokoje. Alice se otočila, byl to on. Byla si tím naprosto jistá. "Pojď, nemám čas se tu s tebou zdržovat," řekl a odešel. Alice jej následovala. Co jiného jí zbývalo?
Zhluboka se nadechla a sklonila se nad bezvládným mužovým tělem. Do nosu ji uhodila jeho vůně. Dech se jí zrychlil. Cítila, jak mu na krku pulzuje tepna. Přitahovala ji, volala. Podlehla tedy tomu volání a zakousla se. Krev, která jí tekla do úst jí jen rozdráždila. Chtěla víc a víc. Až nakonec nezbylo nic. Podívala se do zrcadla, kde se na ni dívala cizí žena. Ledové oči bez špetky soucitu. Žena v zrcadle se zašklebila, posmívala se tomu vnitřnímu boji. Jakoby to neříkala… Ta tvář.. Tak jiná.. A přec její.. Alice nepoznávala samu sebe. Ač už to bylo tak dlouho. Nebyla to ona.. Duše člověka uvězněná v těle upíra. Je to vůbec možné?

"Říkal jsem ti to," ozvalo se ze zadu něčí hlas. Alice se otočila a zadívala se na upíra před sebou. Věděla, co je zač i co tam dělá. Přišel se jí posmívat, dokázat jí, že bez něj není nic. "Už jsi skončila? Máme nějakou práci." Řekl a odešel. Neotáčel se. Byl jsi jistý, že jej bude následovat. Měl pravdu. Pomalu jej následovala. Tak jako vždy. Plnila jeho příkazy, jako loutka již mistrovsky ovládá její stvořitel. Byla pouhou figurkou v poli, kde se bojovalo o cosi, co nechápala. Jiskřička nenávisti však zůstávala v jejím srdci. Doutnaje, vždy připravena vzplanout v mohutný plamen. Zatím však svého mistra poslouchala.


"Tak dělej. Zab ho!" křikl na ni hrubý hlas. "Tolik po tobě toho zase nechci." Rozčiloval se upír, Alice na něj pohlédla. Nebylo to zas tak dávno, co si s ní užíval, co jí říkal lásko. Změnil se. Alice se odvrátila a pohlédla na vyděšeného muže, který před ní klečel. Namířila zbraň k jeho hlavě, už chtěla zmáčknout spoušť, ale nedokázala to. Roztřeseně ruku stáhla. Nedokázala ho zabít. Upír, který na ni křičel, k ní přiskočil zbraň jí vytrhl a vystřelil. Muž padl k zemi. "Ty nicko! Není nic lehčího a ani to nedokážeš." Rozkřičel se na ni a několikrát ji uhodil. Alice neudělala nic….
Alice seděla na posteli a přemýšlela. Ani se neodvažovala podívat stranou. V zrcadle zase byla ta cizí žena. S těma očima. Posmívala se jí. Ničila jí. Z šuplíku vytáhla zbraň a vyndala z ní náboje. Z malé sametem potažené krabičky vyndala stříbrné kulky. Každý dotek ji pálil a na bledých rukách to nechávalo jizvy, ale vydržela to. Pomalu zasunula zásobník do zbraně. Ač kov, ze kterého byla vyrobena, byl studený, zbraň ji pálila v ruce. Podívala se na ženu v zrcadle, ta se usmívala. Alice vyšla z pokoje a brzy zmizela v stínech noci. Za krátko našla to, co hledala. Už nebylo cesty zpět.


"Ne, to neuděláš. Nedokážeš to." Řekl muž a snažil se na sobě nedat znát strach. Chladně se na něj usmála a zadívala se na něj ledovýma očima bez špetky soucitu. "Vše je jednou poprvé, lásko." Zašeptala, poté namířila zbraň a vystřelila…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Minie, taky Dodó Minie, taky Dodó | Web | 11. září 2010 v 21:59 | Reagovat

Páni já se klaním, fakt moc pěkná povídka a moc pěkný blog.. Snad ještě budu mít čas, abych si přečetla i dlaší tvé povídky

2 AngEl AngEl | Web | 11. září 2010 v 22:27 | Reagovat

hezké .. Vivi, je to jen můj pocit, nebo tvoje povídky často končí smrtí některých postav??

3 Souky Zuzi Armstrong!! :* Souky Zuzi Armstrong!! :* | Web | 12. září 2010 v 19:55 | Reagovat

mam 2 věty.. okupuju face a furt si s někym píšu.. :D :D :D :D bude.. až jí napíšu.. :D

4 Ovečka Ovečka | Web | 12. září 2010 v 19:57 | Reagovat

Pěkně ty jo! :-)
Podle názvu jsem čekala nějakou slaďárnu, ale tohle pravý opak 8-)

5 Souky Zuzi Armstrong!! :* Souky Zuzi Armstrong!! :* | Web | 12. září 2010 v 20:35 | Reagovat

teť sem to přečetla: dokonalost.. :D jo a ta moje je tam. :D

6 Marilla Marilla | Web | 13. září 2010 v 11:29 | Reagovat

Proč hruza?? :) ty si kecka....mě se to moc líbilo ;)

7 Souky Zuzi Armstrong!! :* Souky Zuzi Armstrong!! :* | Web | 13. září 2010 v 15:44 | Reagovat

viv jak to myslíš ??? neboj, ta druhá vražda proběhne až tak za 3 kapitolky a teť budu psát o tý její matce, jak tam bude sloužit.. :D

8 Souky Zuzi Armstrong!! :* Souky Zuzi Armstrong!! :* | Web | 13. září 2010 v 16:07 | Reagovat

no já vim že je to takový rychlí  a kapitoli jsou docela krátký, ale zase něco rozepíšu a pak mě nic jinýho nenapadá, tak to uzavřu a zveřejnim..

9 Alatariel Alatariel | Web | 14. září 2010 v 20:32 | Reagovat

krásná povídka, jenom tak trochu rychlá, všechno bylo v rychlosti, přesto je moc dobrá ;-)

10 whoamiiampee whoamiiampee | Web | 14. listopadu 2010 v 18:34 | Reagovat

Moc hezká povídka, nechceš spřátelit blogy? =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama