25- Cena života

5. prosince 2010 v 18:26 | Vivienne |  Cena života

Poslední kapitolka, chtěla bych všechny, co tuhle povídku četli, poprosit o komentáře, ať vím jestli se líbilo, a nebo ne. Abych věděla jestli jsem na správné cestě a alespoň trochu se zlepšuji v psaní.


Pak se, ale opět rozeběhl. Z lesa se vyřítili čtyři vlkodlaci a mezi upíry propukla panika. Někteří utekli jiní se schovali v lese. Jako stíny se do boje pustili i Rumuni. Se zvláštním uspokojením zabíjeli své největší nepřátele. Jeden po druhém umírali upíři pod vlkodlačími tesáky, či rukama svých spolubojovníků.
Alek stál stranou a nevěřícně pozoroval dění okolo sebe. Nevěděl, co má dělat a tak raději nedělal nic. Jane se vedle něj nemohla vzpamatovat z toho, co se stalo. Zato Aro se po chvilce skrývání vrhl do boje a zaútočil na Kaitlin. Ta se jej pokusila odhodit, ale její moc selhala. Příliš pozdě pochopila proč.

Aro ji odhodil a ona se nabodla na větev. Jedna její část jí trčela z břicha a byla od krve. Její krve. Pak z jejího těla náhle vylétl paprsek bílého světla, který se postupně zvětšoval. Z bílé záře, které se linula kolem, vylétly dvě bílé postavy a za nimi byli vidět desítky, či stovky obrysů dalších postav.
Jedna z postav se začala okamžitě sápat na Ara. Ten strnul a nevěděl co dělat. Boj rychle ustal a všichni pozorovali co se děje. Kaitlin cítila, že slábne, pomalu, ale jistě z ní vyprchával život. Druhá postava tu první zadržela kousek od Ara.
"Ne počkej Krino, jsme stále příliš slabí na to, abychom teď přišli na tento svět všichni.," sykl mu do ucha, ale slyšeli to všichni, ten hlas byl velice hrubý a zároveň prastarý. Nikdo nechápal co se děje.
"ale já ho chci zabít, chci se konečně pomstít, kvůli němu trčím v tomhle stavu celé roky. Ani živý, ani mrtvý," odpověděl Krino a neochotně se stáhl.
"Vrátit se můžeme kdykoliv. Naše brána je na tomto světě a ještě dlouho bude. Počkáme na správný okamžik a pak se vrátíme, všichni."
Oba duchové, jejichž poloprůzračná těla, již z velké části nabyla hmatatelné podoby se vrátili zpět ke Kaitlin.
"Odpusť dítě," řekl jeden z nich a pak náhle zmizeli v září bílého světla. Kaitlin uchopila jakási síla a postavila ji na zem o kus dále, krvácející rána zmizela, jako by se nic nestalo, ale na bledé kůži po ní zůstala jizva. Volturiovi se okamžitě sešikovali a chystali se na odchod.

Kailtin na okamžik zaváhala, ale nakonec zavolal na Ara.
"Pojď sem, dám ti radu." Aro k ní přišel a tázavě se na ni zadíval.
"Oni se vrátí. Víš to ty i já. Až budou dost silní zabijí mě a mé tělo a krev využijí ke svému návratu na tento svět. Půjdou po vás,a hlavně po tobě, dokud vás nezničí. Jendoho po druhém. Pomstí se. Život za život. Znáš přece toho, co po tobě vyjel. Zabil jsi ho, možná i mučil a on to samé udělá tobě."
Aro jen kývl hlavou a odešel. Kaitlin tam zůstala stát sama. Konečně pochopila. Věděla už proč se nedokázala proměnit, proč nemohla zemřít. Byla jakousi branou, která umožní duchům příchod na tento svět. Ale až budou dost silní, do té doby ji nechají naživu. Cena života. Každý ji má a Kaitlin si pomyslela, že ta její je příliš vysoká.
Smířila se s tím, co vidí, smířila se s tím co sítí. A teď se musí smířit s tím, že za těch pár let života, zaplatí. Umožní návrat těm, co byli mrtví. Umožní jim jejich pomstu, ale co pak bude s ní?? Kaitlin se utřela slzy. Jaký smysl měl vlastně její život? Od okamžiku, kdy se narodila, bylo přesně dáno, co se stane. Kaitlin se otočila k ostatním a šeptem jim vše pověděla. Všichni rázem posmutněli. Tohle nikdo nečekal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Efíík* Efíík* | Web | 5. prosince 2010 v 19:46 | Reagovat

jj, díky za názor :) uvidíme jak to bude dál

2 Zouzíí <3 Zouzíí <3 | Web | 7. prosince 2010 v 20:57 | Reagovat

čawky martí.. jukni ke mě na blog.. myslim, že zrovna tobě se to bude líbit.. xD

3 Lufristia Lufristia | Web | 8. prosince 2010 v 8:56 | Reagovat

Tak taková je ta Cena života!
Bravo, Vivienne...Bravo!

Cena života se mi moc líbila. Když jsi vlastně vlastní příběh skloubila s postavami a místy, které známe už u jiného příběhu (v totmo případě ze Stmívání) bylo aspoň lehčí soustředit se na Jasmie a spol.

Je to jedna z tvých nejlepších povídek, ba z kapitolovek je to ta nejlepší!

Těším se na Epilog a na nějaké nové dílo. ;-)

4 Belatrix Black Belatrix Black | 8. prosince 2010 v 20:20 | Reagovat

ach jo, zase spam, zveřejni to pls...

5 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 11. prosince 2010 v 15:49 | Reagovat

Tak se ozývám a hlásím, že nový blog je když klikneš na web :-)

6 Efíík* Efíík* | Web | 11. prosince 2010 v 16:44 | Reagovat

Jsem ráda že se líbí :) Já obdivuju tvoje příběhy - čtu teď Pravda je hořká a Vlčí Pouto ♥ Úžasné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama