Z deníku nemrtvé 1

9. dubna 2011 v 21:27 | Vivienne |  Krátké povídky
A je to tu, jak jsem slíbila, konečně jste se dočkali. Doufám, že nebudete moc zklamaní.

Dovolte, abych vám představila Eilan, nemrtvou. A vy se nyní budete moci začíst do posledních několika zápisků z jejího deníku.


Šestnáctého

Je lepší být sám a pak s někým, než být s někým a pak sám. Samota je pak tíživější. Ticho hlasitější. Čas se nezvykle vleče.
Nevím jak začít. Nevím totiž, kdy a kde to začalo. Prostě jsem byla, nebyla a pak byla. Zotročena cizí vůlí, již se nemohu vzepřít. Kdo vlastně jsem? Nepovedený experiment? Nebo co?! Nevím co se dělo a nevím, co se bude dít. Člověk by si měl zvykat na…. Ale já nejsem člověk. Snad jsem jím kdysi opravdu byla, ale to je pryč. Vlastně ani nevím, proč to sem píši. Snad abych se jim přiblížila, alespoň z části.

Prý jsem patřila mezi prokleté děti. Děti, jež byly označené různými symboly, které byly vypáleny do kůže. Bylo nás málo a lidé se nás bály. Některé děti měly to štěstí, že je jejich rodiče nevyhnaly, naopak jim pomohli a s pomocí magie je prokletí zbavili. Já to štěstí neměla. Mě moji rodiče vyhnali a tak jsem se musela protloukat světem sama. Byla jsem vyhnancem na okraji společnosti. Nakonec se situace se mnou podle nich stala neúnosnou a tak mě zabili. To byla chyba. Tím že jsem zemřela násilnou smrtí, mohl konečně nekromancer vznést svůj nárok na mě, jakožto na dítě prokletí. Zatímco mé tělo trhali vlci, má duše plula nicotou. Tam mě našel Rael- nekromancer. Zotročil si moji duši uvěznil ji v své holi. Pak našel mé tělo a vzkřísil to, co z něj zbylo. Mnoho toho nebylo. Rael je silný mág a tak mi později stvořil nové tělo. Je to divné. Dívat se do zrcadla a vidět v něm jinou tvář. Ale už jsem si zvykla. Musela jsem.

Dvacátého

Čas plyne dál a dál nezměněným tempem. Už ani nevím, jak dlouho žiji-nežiji. Nevzpomínám si. Nebaví mě to. Mé ruce jsou stále ledové. Můžou do mě bodat, ale já nic necítím. Jak jen lidem závidím.

Ale kde jsem to posledně skončila. Rael je mocný mág, který si za svůj život nadělal mnoho nepřátel. Většinu času co jsem s ním jsem strávila jejich vražděním. Ale jich neubývá, spíše přibývají. A tak se málokdy nudím. Neustále cestujeme z místa na místo. Ve sněhu a mrazu, za prudkého deště, nikde se nezdržíme déle jak týden. Je to unavující, ale prý je to nutné. Není dobré Raelovi odporovat to jsem zjistila záhy poté, co jsem ho poznala. Vzpouzela jsem se a tak mi sebral sílu. Jsem na něm totiž zcela závislá. Bez něho nejsem nic, dokud žije on, žiji já, jakmile zemře, zemřu také. Vím to, ale nedokážu Raela zabít. Vlastně to ani nejde, jsem plně v jeho moci.

Jednadvacátého

Rael se mi směje, ten jeho smích nenávidím. Prý jsou to kraviny, to co tady píšu. Má pravdu. Ale já nemám, komu bych se svěřila. Lidé se mě bojí, hnusím se jim. A já při tom tolik toužím po společnosti.
Dnes prý opět odjíždíme, škoda tenhle kraj se mi zamlouval. I lidé zde nebyli tak hrozní, prostě mě ignorovali nic víc. Ale Rael zde již vyřídil své záležitosti a tak musíme dál. Vyjedeme v noci, jako vždy. Cesta vede přes hory a neobydlenou oblast, Rael tam chce najít nějaké artefakty. A pak zamíříme do velkého města. Nemám ráda města. Je tam tolik lidí, a i přesto čním mezi všemi.
Jakby ne Rael budí pozornost a já taky. Kdo by si nevšiml vysokého muže s dlouhými černými vlasy a bledou tváří, který jede v doprovodu mladé ženy s mrtvýma očima a zjizvenou tváři? I když mi Rael dal nové tělo, některé jizvy se z toho původního přenesly i na to současné. Ale to stále není vše. Pozornost budí i naše koně. Dva černí hřebci s rudýma očima, ani mrtvý ani živý. Jasné poznávací znamení, že přijel nekromancer. Na rozdíl od ostatních se tím netají, dává najevo kdo je, je si jistý sám sebou. Jednou na to dojede a já s ním.



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lola Lola | 10. dubna 2011 v 12:01 | Reagovat

To vypadá dobře :-)

2 Rabe Rabe | Web | 15. dubna 2011 v 16:53 | Reagovat

skvělý začátek, musím uznat že mě to velmi chytlo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama