Zas o kousek dál..

14. dubna 2011 v 19:25 | Vivienne |  Myšlenky....
Přežila jsem rodičáky a nejen to...

Svůj boj s rodným jazykem prohrávám na plné čáře. Štve mě to. Citím se jako debil, co neumí ani psát svou mateřštinou. A to se chce učit cizí jazyk.. Jsou věci ve kterých se chybuje, ale já dělám chyby v naprostých základech. Ach jak se jen za sebe stydím... Opravdu se stydím.
*
Zvláštní. Učitelka na čj si všimla mé skleslosti, únavy. A to mě vlastně ani nezná a všimla si toho dřív než moje rodina. Zvláštní ne? Kvůli tomu jsem musela přežít 5 minutové vyslýchání zdali mi něco neni. Asi je, ale nedokážu to popsat, vysvětlit. Nedá se to nahmatat ani zachytit. Možná až sama zjistím, co je to zač, tak to rodičům řeknu. Možná...
*
Ve škole prý dobrý, dělám rodičům radost. Tak proč z toho nemám radost já?? Měla bych být šťastná, ale nejsem. Proč se nedokážu radovat? Proč chodím jako mátoha, bez chuti do čehokoliv? A přitom je tu toho tolik co musím udělat. Dopsat ZAV, učit se do školy (hlavně RJ a AJ) a k tomu bych měla číst, dělat čtenářský deník, psát nějakou tu povídku, uklidit pokoj a rovnou přitom si uklidit v životě. A konečně se alespoň trochu změnit k lepšímu.
Na závěr bych se chtěla omluvit, že tu zase napřibylo nic normálního, ale někudy ty emoce ven musí. Omlouvám se za to. Ale mohu vám slíbit jedno a to další díl Deníku a to už tento víkend. :-)
PS: písnička která mi poslední dobou nedává spát Sifon - Toulavá
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zouzíí Zouzíí | 14. dubna 2011 v 19:53 | Reagovat

hojá.. jasně žijů.. no spíš přežívám.. jo zajdem nkdy.. musíme zopáknout Májku a ty Črododějnice.. :D ale napíšu ti.. etť o víkendu nestíham, teda nevim jak neděle, ale písnu ti a půjdem :)

2 Lily Wednesday Addams Lily Wednesday Addams | Web | 14. dubna 2011 v 20:11 | Reagovat

Momentálně jsem tak trochu v háji. Přála bych si spás, spát  a spát. Úklid v pokoji by nebyl na škodu, vypadá to, jakoby tu bylo nějaké cikánské ležení (to mě napadlo dneska).....pořádek v životě - ještě nutnější než ten pokoj...

3 AngEl AngEl | Web | 14. dubna 2011 v 20:56 | Reagovat

právě že toho je tolik. naprosto ztrácím chuť dělat něco do školy, obzvláště na předmět /anglická konverzace/, kde mi jakékoliv snažení přijde naprosto marné. ale zase tak moc si stěžovat nemůžu.
přestože navenek to nedávám znát, uvnitř mě taktéž něco křičí. snažím se to spoutat a umlčet, ale někdy to prostě nejde. prostě jsou v blízké budoucnosti věci, které bych už měla vážně raději za sebou. a zároveň je pár bodů, které doufám se zapíší do mých vzpomínek.

4 Myšlady de Pendragon Myšlady de Pendragon | Web | 15. dubna 2011 v 14:50 | Reagovat

To je velmi zvláštní, ale určitě se ti zase vrátí nálada a vše bude OK. Věř mi! Jen se usměj a řekni sama sobě:"Jsem dobrá!" a opakuj si to tak dlouho, dokud tomu neuvěříš, nezačneš se sama sobě smát nebo tě rodiče neseřvou, co nacvičuješ. A s češtinou se netrap, nestojí za to! Jazyky zvládneš, neznám tě, ale věřím ti, že ano! :-D takj s úsměvem do života!

5 Rabe Rabe | Web | 15. dubna 2011 v 16:58 | Reagovat

pořádek v životě, o to se snažím už delší dobu ovšem zcela marně :-D musíme si říci že přijde lepší období ;-)

6 Majda Majda | E-mail | Web | 16. dubna 2011 v 22:44 | Reagovat

Ale.Potřebuješ se jenom zastavit,všechno si ujasnit a pořádně vydechnout.
To,že učitelka si všímá často víc než rodič je podle mě normální. Častokrát nás vídá častěji než rodiče.
Na závěr neuspořádaného komentáře - BUDE TO DOBRÝ :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama