Akt IX.

24. srpna 2011 v 20:56 | Vivienne |  Nečekané odhalení: příběh dvou bytostí
Mám nějakou krizi vůbec nevím, co psát.
A to je zlé.
Ale abych neodbíhala od tématu. Blížíme se do finále, tak ať se líbí :-)

***

Nergal pokynul Theorgovi a Vinie a ti k němu přišli. Zraněný muž mezitím odběhl pryč.
"Zítra v noci zaútočíme na vlkodlaky. Buďte připraveni."
"Pane, co tak najednou?"
"Víme, kde jsou a navíc je tu ta věc s lidmi. Umírají po stovkách na mor. Čím dřív vlkodlaky zničíme tím líp." Odpověděl Nergal a zmizel u sebe ve stanu.
Už zítra, blesklo Vinie hlavou.
"Nechci bojovat,"špitla.

"Já taky ne," odpověděl jí Theorg. "Pojď." Vzal jí za ruku a vedl pryč.
"Co chceš dělat?" zeptala se ho, když vešli do stanu.
"Utečeme," odpověděl jí bez zaváhání.
"Kam? Proč?"
"Mám dost zabíjení. Navíc Nergal je dost nepředvídatelný. Bojím se, co by se mohlo stát, kdyby zjistil, co jsi zač." Theorg se zamyslel. "Vím, kde býval tábor tvých rodičů. Půjdeme tam a pak pryč z tohoto prokletého lesa."
"Ale co Nirven?"
" S tím si poradím, neboj." Poplácal ji po ramenou a potom si lehl. "Odpočiň si, zítra bude náročná noc." Vinia si také lehla a pokusila se odpočívat. Nešlo to. Měla strach z budoucnosti, ale zároveň byla ráda, že nebude muset bojovat s vlkodlaky. Z neznámého důvodu je měla ráda, i když by je měla nenávidět. Nechápala to.

***

"Tak o čem jsme to mluvili?" zeptal se Nergal a otočil se k Nirvenovi.
"Já a moji muži zaútočíme na Theorga a tu holku. Vy nás necháte."
"Co za to? Theorg je velmi schopný bojovník."
"Neboj se. Za ty dva dostaneš dvacet mých nejlepších mužů. A moje spojenectví."
"Vždy jsi byl laskavý muž Nirvene. Přijímám tvoji nabídku. Ale slib mi jedno."
"Co?"
"Proveďte to tiše," Nirven se usmál a přikývl.
"Neměj strach Nergale." Řekl a odešel ze stanu. Musel toho ještě tolik zařídit. Nergal se usadil a zavrtěl hlavou. By mě zajímalo, co ten Theorg a ta holka vyvedli. Dlouho se tím však netrápil. Boj byl tak blízko.

***

Liara a Thea utíkaly lesem. Thea to dělala nerada, ale nebylo zbytí. Nechtěla bojovat. Navíc měla nejasný pocit, že tohle je poslední boj a Dran nemá šanci. Upírů a jejich spojenců bylo příliš mnoho. Nevěřila, že pro ně někdo přijde. Doufala ale, že se jim podaří utéci pryč. Liara vedle ní přemýšlela o pravdě, kterou vyslechla i o tom, co se bude dít. Bála se. I když vlastně pořádně nevěděla, čeho se má bát. Jednou věcí si byla jistá. Nechce to zjistit.

***

Posel běžel, co mu síly stačily. Věděl, že zpráva, kterou nese, je velice důležitá a závisí na ní mnohé. Zaklel a ještě zrychlil. Stromy se změnily ve šmouhy. Když dobíhal do tábora vlkodlaků téměř nedýchal. Z posledních sil pověděl veliteli, co se stalo. S větrem o závod se zpráva začala šířit dál a dál. Vlkodlaci se rychle vydávali na cestu, aniž by tušili, co jim přinese. Nebyl čas přemýšlet, zpytovat svědomí. Už nebyl čas nanic. Boj byl tak blízko.

***

Upíří tábor byl téměř složen a přesunut. Jen několik málo stanů ještě stálo a Theorgův byl mezi nimi. Obklopen Nirvenovými muži, tam Theorg v klidu odpočíval. Vinia však ne. Cítila nebezpečí, zradu, ale nevěděla, od koho ji má čekat. Obloha bledla, když zaútočili. Příliš hluční a pomalí. Thergovi nečinilo problém je zneškodnit. Nedělal to, ale rád. Myslel si, že to je vše. Mýlil se. Nirven venku stále vyčkával.

***

Noc skončila, nastal den a po něm se opět přiblížila noc. S posledními paprsky slunce vedl Nirven svůj druhý útok. Tentokrát to bylo mnohem horší. Jen tak tak, zvítězili. Theorg a Vinia byli zranění, ale žili. Což se nedalo říci o Nirvenovi a jeho mužích. Unavení, ale odhodlaní utéci, se dali do běhu a zmizeli v lese. Nedlouho poté Nergalovi muži našli prázdný stan a mrtvoly svých bratrů. Nebyl čas to řešit. Nebyl čas už na nic. Boj byl tak blízko. S první vyšlou hvězdou se celé vojsko dětí noci dalo na pochod. Vstříc boji, který je tam pod příkrovem lesa čekal. Nebyl čas už na nic. Boj přicházel.

***

Vlkodlaci byli nervózní. Les vypadal klidně, ale oni věděli, že je to klam. Někde tam jsou. Čekají na správnou chvíli. Zaútočí nenadále a přinesou smrt. Tak to až doposud bývalo. Dran a ostatní vůdci však tušili, že tentokrát to bude jiné. Bylo jich příliš mnoho na to, aby se přiblížili nepozorovaně. Tentokrát budeme připraveni, pomyslel si Dran a pozorně sledoval okolí. Nic se nadělo. Jen vítr vál smutnou píseň dál a dál tichým lesem. Nezbývalo než čekat. A čekání je ta nejhorší společnice.

***

Thea s Liarou zůstaly stát.
"Tady to bylo," špitla Thea a Liara přikývla. Chodila sem a tam, dotýkala se stromů a snažila si vzpomenout. Matně poznávala své okolí, ale to bylo vše. Byla zoufalá. Neznala svoji minulost a budoucnost byla nejistá. Prudce se otočila a uviděla jak Thea sedí, oči má zavřené a ve tváři má soustředěný výraz.
"Pojď sem ke mně,"řekla jí. Liara se posadila, Thea ji chytila za ruce. "Soustřeď se. Chci se napojit na vědomí vlkodlaků." Zavřely oči. Liara cítila zvláštní sílu. Následuj ji. Radil jí vlk. Udělala to. Pak ucítila náraz. Slyšela stovky zvuků, viděla spousty rozmazaných obrazů. Chaos. Uklidni se. Vyber si jeden a ten sleduj. Po chvilce snažení se jí to povedlo. Viděla svět cizíma očima. Stíny se daly do pohybu. Upíři zaútočili. Svět se měnil.

Rudnul….
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lufristia Lufristia | Web | 25. srpna 2011 v 16:25 | Reagovat

No teda. Tak boj je tu. Vůbec se mi to ale nelíbí, jsem zvědavá, jak to máš vymyšlené dál. :) Moc povedený díl. Bylo to úplně jako kdybych sledovala film a přeblikávala obrazy. :-)

2 Lilly Addams Lilly Addams | Web | 25. srpna 2011 v 19:04 | Reagovat

Nádherný blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama