Procitnutí část 1

26. května 2012 v 8:35 | Vivienne |  Necitelní

Po dlouhé době další díl.

Rean zamyšleně seděl u svého počítače a čekal. Ani nevěděl na co. Byl unavený, ale nemohl odpočívat. Měl tolik práce. Ale místo toho aby pročítal zbylé sešity, jen čekal. Pohledem zabloudil ke spícím. Nikdo se neprobudil. Lékaři pobíhali sem a tam, přístroje pípaly a všude vládl ruch. Rean si promnul oči a odvrátil se. Přemýšlel, jestli ho navštíví Ric, nebo dokonce Jaron, který už také dorazil. Příval lidí postupně slábl. Venku pomalu vznikaly první budovy, které měly nahradit provizorní stany. Lidé opět osidlovali Zemi. Někteří se, pouze přestěhovali do nedalekého města a zachovalé budovy pouze opravili. Následující měsíce budou rozhodující. O tom nikdo nepochyboval.


"Reane?" ozval se Ricův hlas a vyrušil tak vědce z přemýšlení.
"Ano veliteli?" Ric se posadil naproti němu.
"To je všechno?" zeptal se a ukázal na spící.
"Našli jsme je v laboratořích, nebo v jejich blízkosti. Možná jsou další, ale nevíme, kde je hledat." Rean pokrčil rameny.
"Moc jich není," poznamenal Ric a počítal je.
"Pokud je vážně tak těžké je vytvořit, není divu, že jich je tak málo. A navíc pokud se skutečně vedla válka, je možné, že jich spousta zahynula," namítl Rean.
"Dokázal bys je vytvořit?" Na okamžik zavládlo napjaté ticho. Rean dlouho zvažoval, co odpoví.
"Možná. Ale je to moc složité, polovinu z těch procesů a látek neznáme. Navíc podle těchto údajů byla velké úmrtnost. Tohle nemůžeme riskovat!" Ric neochotně přikývl.
"Tak je alespoň probuďte."
"Nevíme jak."
"Tak se sakra snažte! Jak dlouho asi potrvá než se Žlutí a Zelení odhodlají k útoku? Oni chtějí vládnout. Teď a tady. Máme jedinečnou možnost se jich zbavit jejich nadvlády." Ric se usmíval, ale Reana to spíše děsilo. Věděl, že tento okamžik přijde. Věděl, že tento okamžik přijde. Jen doufal, že ne tak brzy. Ric odešel, ale Rean stále seděl a nic nedělal. Nevěděl jak spící probudit, ani jak je vytvořit. Nevěděl, co mu přinese budoucnost. Bál se jí. A to se mu nelíbilo.

Rean toho dne už nepracoval. Jen pozoroval hemžení a přemýšlel. Věděl, nehašteření mezi stranami brzy přeroste ve válku. O to míň si přál, aby se probudili. Ale zároveň po tom toužil, chtěl od nich slyšet, co se stalo…

***

Místnost se vyprázdnila, i noční služby si skočila pro kafe. Nikdo si tak nemohl všimnout pomalého zahýbání palcem pravé ruky jednoho ze spících. Byl to ten, kterého nalezli na povrchu. Pohyb netrval dlouho a brzy ustal. Krátce na to jedna žena začala rychleji dýchat. Hrudník se jí pravidelně zvedal a klesal. Nic víc se však nestalo. A tak noční služba po svém návratu v klidu pracovala dál. Nikdo z nich netušil, že odpočítávání právě začalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lufristia Lufristia | 31. července 2012 v 9:13 | Reagovat

Zneužití probouzejících se Necitelných? Vůbec se mi to nelíbí. A popravdě jsem ohromně zbedavá na to co se stane až se probudí...

2 Ms.Mee Ms.Mee | 23. října 2012 v 21:11 | Reagovat

Brutálne! Ja sa až bojím, čo bude, keď sa tí Necitelní preberú.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama