Listopad 2012

Attax

27. listopadu 2012 v 17:21 | Vivienne |  Info o skupinách
O této kapele jsem se tu zmínila již několikrát a tentokrát vás čeká článek o její historii. Nedivte se, že o nich pořád píšu, hraje tam můj bratr.A kluci budou určitě rádi, za každou reakci :-)

Rok založení: 2011
Členové:
Pepa - bicí;
Michal- kytara, zpěv;
Honza- kytara, zpěv;
Ondra- baskytara

Odkazy: Attax, bandzone

Houbičkování 2

22. listopadu 2012 v 18:45 | Vivienne |  Fotky
Pokračujeme v naší houbičkové jízdě.

Houbičkování 1

17. listopadu 2012 v 22:08 | Vivienne |  Fotky
Nebojte nezačala jsem ujíždět na lysohlávkách, jen nám na zahradě v říjnu vyrostly houbičky a já je fotila. A tak vám sem dávám pár "povedenějších" fotek.


Už 101

10. listopadu 2012 v 22:08 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Přesně takové pořadové číslo má tento článek. Ale že by bylo něco k slavení to se říci nedá.

Začne ohraným "nestíhám" no ona je to pravda a příští týden nebude lepší. To máme pondělí test čj, cvičení z matiku, zkoušení z bižule, úkol na aj a vyučování do 5. Úterý test ze statistiky - 17 stránek, IT, ruština. Středa čeština literární směry, čtvrtek čtvrtletka z účta a písemka z konverzace což je cca 5 stránek slovíček. No a pátek úkol na PK kupní smlouva na 3 stránky. Asi se z toho zblázním.
Navíc jsem ve čtvrtek ztratila sešit na matiku, takže mě čeká nemilé opisování, protože z té látky bude ještě pololetka! Vážně bych se nejraději zabila.

Kupodivu jsem stihla přečíst Irské bajky a pár povídek od Doyla. Kladivo stále nepokořeno.

Víte co je divné. Jsou zde téměř samé autorské články, povídky a pokusy a komentářů je tu málo, kdež to u výkecu je jich dost. Nechápu to a nevím, co si o tom mám myslet. Stále se ptám sama sebe co dělám špatně. Nevím.

V náručí nicoty

7. listopadu 2012 v 22:20 | Vivienne |  Pokusy

Drabble 100 slov. Podivný večerní záchvat inspirace.


Stála uprostřed nicoty, která ji objímala ve své chladné náruči. Otevřela oči. Tma byla stále tmou. Pohlédla dolů, nic neviděla, ba spíše jen cítila hlubinu pod sebou. Zakolísala. Její rozhodnost byla ta tam. A pak je uslyšela. Pochybovače a jejích řezavý smích, zarývající se do duše, jako ta neostřejší čepel nože. Zhluboka se nadechla a přestala myslet. Nicota ji opět objala s chladnou konejšivostí jí tak vlastní. Zalilo ji hřejivé poznání, že není sama a již nikdy nebude. Otevřela oči a již neváhala. Udělala poslední krok do neznáma. Padala, ale nicota ji nenechala samotnou. Zůstala s ní. Až do konce.

A co dál?

4. listopadu 2012 v 19:19 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Tento týden byl hektický, jako týdny před ním a i po něm. Nestíhám. Absolutně nestíhám. Ale stále sem přidávám. Ale má to vůbec smysl? Pocit, že dělám zbytečnou věc stále sílí. Spolu s pocitem, že jsem břídil a k ničemu. Jsou to silní protivníci a já s nimi asi ani nebudu bojovat. Nemá to cenu.

Tak co tedy bude dál? Nevím. Nechci odejít, ale zároveň mi to přijde zbytečné. Tak zbytečné ...

Víte ono by nebylo na škodu dát občas najevo, že tu někdo je. Kdo sám bloguje ví jaký je to pocit, vydět další komentář.
**

Dost jsem se rozečetla. Přečtla jsem Válku s mloky, Maryšu, Janu Eyrovou i Kroniku Jakuba Vandrovce (fakt sradna :-)) Kladivo však stále zůstává nepokořené, ale všeho do času.

No nic mějte se fajn a možná zase někdy.