Leden 2013

Volání života

30. ledna 2013 v 22:02 | Vivienne |  Pokusy
Krok a za ním další. Nezbláznit se. Neskočit dolů do propasti. Výška láká, nebo spíše ta hlubina. Pád. Ta volnost, svoboda. Ale trvá jen krátce. Stojí to za to? Krok. Polu přicházíš, slyším tě. Nikdy vše dodejdeš tak daleko jako já. Zůstáváš stát za mnou. Co tím sleduješ? Mé váhání, nerozhodnost? Nebo jsi snad také propadl kouzlu hlubin? Tvá přítomnost narušuje klid. Myšlenky utíkají. Ztrácí smysl. Pomalu procitat, probouzet se ze snu. Snu, který byl tak krásný, ale i děsivý. Ale já nechci. Nechci se ho vzdát. A nevzdám! Ponořit se zpět do hlubin snu. Ignorovat volání. Volání života.

If you fall down, I am gonna break this miracle on the little pieces

28. ledna 2013 v 19:49 | Vivienne |  Tvorba jiných
Na prosbu kamarádky, která momentálně nemá blog. Bude ráda za každý komentář.

Kapitola jedna.



Půlnoční střípky poezie III.

25. ledna 2013 v 23:59 | Vivienne |  Pokusy
Po kratší době než jsem se vůbe odvažovala hádat je tu další díl. Tentokrát si myslím, že je to slabší.

14-20.1

21. ledna 2013 v 20:09 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Je to téměř neuvěřitelné třetí týden roku 2013 a já se zatím s tímto týdeníkem držím. Že by zázrak? Uvidíme jak dlouho to vydrží.

Po- tělocvik a já měla nástup - nenávdiím to, oprava slohovek - úvaha, to celkem šlo. Nekonečná nuda až do pěti
Při CMku mě pěkně nasrali, beru si domů kopie, oskenuju je a dám to na net a oni mi za celej tejden nejsou schopný říct že jim to nejde/nebo to nejde přečíst a pak si stěžujou že to nemaj. Blbci! Copak je tak těžký se ozvat? Napsat na fb nebo říct ve škole?!

Út- horor začíná jak se lze naučit 10 stránek slovíček do pátku? a k tomu účetnictví a pár dalších věcí? Cesta do blázince
Opět obrovskej nákup pro babi. Připadám si jako levnej nosič a sluha. Štve mě to, ale co se dá dělat?

St- třetí den učení do deseti, asi se z toho zblázním. I mámě připadám divná, což je divný.

Čt- přeházenej rozvrh naprosto blbě.. Štve mě jak naši hokejisti využívaj toho, že maj individuál, ulejvaj se a všechno jim prochází! Není to fér. Beru, že nemaj tolik času jako já, ale třeba naše plavkyně co má taky individuál, tak ta nezapejká a vše je s ní OK. Ale tak je tam i pár dalších. Štve mě jak jim to prochází.

Pá- konečně svoboda. Ze 17 nás tam bylo jen 8 (v naší skupině). Kamarádka se nedostala kvůli sněhu do školy :-)
Vymluvila jsem se S. nevím proč to dělám.. Možná by bylo lepší to ukončit, ale jak? Aby ten druhý netrpěl?
Cca 14 se neozval ani H. to mě štve, ale nechce se vnucovat. Jen jsem si z těch náznaků myslela, že ... No to je asi jedno. Moje naivní já se opět projevuje.

So- učení statistiky, pitomejch příkladů co nechápu! a v úterý píšeme. Jinak nuda a celkem klid. Měla jsem jet na koncert do Rokycan, ale jak se H. neozval tak sme se nedomluvili a já si nikam cpát nebudu. Ani brácha se netvářil nadšeně, že bych taky jela. Trošku zklamání, ale co se dá dělat...

Konečně jsem dopsala Krysaře - tedy přesně řečeno asi třetí verzi jednoho námětu xD Já vím jsem blázen.
Kraťoulinká ukázka:

"Zdálo se mu, že v nich byl zachycen okamžik smrti, uvědomění si, že není naděje. Poslední minuty lidského bytí, nádechy a marné bezcenné snahy o záchranu. Zoufalství a smíření, bolest a vytoužený klid, nenávist a strach."

Ne- brzké vstávání, stále jsem si nezvkla že ještě kolem 7 je tma. A asi si ani nezvyknu. Ale co tak brzy doma dělat? Strach že ostatní probudím.
Máma opět nevrlá, asi bych si měla zvyknout, jako vždy kvůli tátovo práci. Nikdy se s tím nesmíří. Ničím mě to. Připadám si jako na bojišti, nebo u vrcholu sopky, která může každou chvílí vybuchnout. Už to párkrát bouchlo a přijde mi, že ty popáleniny se ještě nezahojily a kdo ví, jesli se vůbec někdy zahojí.
Udivení. Máma spálila krabici dopisů, co si v mládí vyměňovala s tátou. Nechápu to. A je mi to líto.


Jedenáct kyselých citrónů

18. ledna 2013 v 21:07 | Vivienne |  Mé keci
Inu když jsem toto objevila u Aidrien na blogu, nejprve jsem nemohla uvěřit, že mě někdo někde jmenoval. Následně jsem se dlouhý čas vzpamatovávala z toho šoku a dnes jsem si konečně našla čas reagovat.

7.-13. ledna

15. ledna 2013 v 16:11 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
První týden, který patřil celý lednu.

Nepoučeni část 3

11. ledna 2013 v 22:36 | Vivienne |  Necitelní

Předposlední část.

Rean se zarazil a pak náhle prozřel. Dostal strach, že by o Liesu přišel. Zuřila válka, která neměla mít vítěze. Věděl, že musí rychle jednat.
"Pojďte za mnou!" křikl na Necitelné a dal se do běhu. Necitelní ho bez problémů následovali. Doběhli k Reanově pokoji, tam vědec popadl své záznamy a deníky a spolu s nimi se vydali do hangáru, kde stála poslední loď.
"Co máš v plánu?" zeptala se Liesa, zatímco Rean oddechoval.
"Na Zemi zbyli poslední lidé, kteří neztratili zdravý rozum - Bílí- a za těmi se musíme vydat," řekl, doběhl k lodi, otevřel dveře a vstoupil na palubu. Deset Necitelných jej následovalo. Rean zapnul motory a rozjel se. Stále zrychloval a po chvíli se loď vznesla. Nikdo tomu nevěnoval větší pozornost. Oblohu křižovaly desítky lodí a oblohu rozjasňovaly stovky střel. Rean se hbitě vyhýbal a stále nabíral výšku a rychlost. Když vystoupal nad oblohu, vyrazil kupředu stále nikým nepovšimnut.

31.12-6.1.

6. ledna 2013 v 19:32 | Vivienne |  Co týden dal a vzal..
Tak já to tedy zkusím. Zase na novo a kratičce.

Knižní přehled - Září - Prosinec

4. ledna 2013 v 20:52 | Vivienne |  Přečtené knihy
Poslední přehled za rok 2012

Nekromantovy kroniky: Mystik - Gail Z. Martin
více tu

Petrolejové lampy
Knihu jsem četla na doporučení češtinářky. Nevím, co si o ní mám myslet, jak zareagovat. Číst se mi četla dobře, ale ... Vlastně ani nevím, co mi tam vadilo.

Půlnoční střípky poezie II.

2. ledna 2013 v 0:01 | Vivienne |  Pokusy
Mělo to být něco jiného, mělo to tu být už včera. Nestalo se tak. Tak snad se vám útržky a střípečky básniček, alespoň trochu zalíbí.

Zatím bez jména a konce

....

Neboj se hrdino
tajemství čeká
v srdci skalního oltáře,
kol něho jsou mrtvé tváře,
jež nic neleká.