O perlách

21. července 2013 v 20:57 | Vivienne |  Mini povídky

Pokus o povídku na TT u snílků a tentokrát to bude o perlách. Snad se bude alespoň trošku líbit, jelikož je to poněkud zvláštní.


V dávných dobách pro něž dnes už nemáme označení, děly se věci pro nás neuvěřitelné, neboť odporují našim zkušenostem a naší pravdě. Ale tehdy byly věci prostě jiné, než jsou dnes. Možná byly lepší a možná taky ne …

Uprostřed moře v jeho nejhlubším příkopu rostl strom, který by byl obyčejným, i když mohutným stromem, pokud by rostl kdekoli na souši. Ale on rostl na dně moře a proto byl tak odlišný. Strom byl velmi osamělý, neboť společnost mu dělaly jen korály a tu a tam nějaká ta rybka. Jo a málem bych zapomněla na podvodní lid, ten okolo něj tančil také. Ale přesto byl strom svým způsobem osamělý, neboť si s ním nikdo nepovídal, a připadal si zbytečný. Proto se rozhodl, že bude plodit plody, krásnější než cokoliv co dávali jeho suchozemští bratři.


A tak se jednoho dne mezi listovím zatřpytila první perla. Podvodní lid jí byl velmi nadšen, děkovali stromu a nosili mu dary. A on jim na oplátku dával další a další perly. Byl jimi obsypán a konečně se i on cítil šťastný a milovaný. Tak to šlo dlouhý čas a po celou tuto dobu se nic neměnilo. Ale bohužel je to už tak ve světě zařízeno, že nic nemůže trvat věčně, všechno má svůj konec, nebo alespoň zvrat, který rozčeří klidné vody.

Strom pomalu ale jistě slábl, jeho perly byly menší a ztrácely svoji krásu. Podvodní lid zhýčkán jejich prvotní dokonalostí, by otrávený a už tak často strom nenavštěvoval a nakonec jej zcela opustil. I dal se strom do dlouhého pláče a dlouho setrvával ve svém zármutku, než si povšiml, že u jeho kmene celou tu dobu sedí mušle a utěšuje ho. I zapředl s ní rozhovor a nechal teplé proudy, aby mu z tváře setřely poslední slzy. Zapředl s malou škeblí rozhovor, který trval velmi dlouho.

A tak se to opakovalo den za dnem dlouhá léta a ke škebličce se postupně přidala celá její rodina. Strom tak už nikdy nebyl sám, ale byl už starý a slábl. Uvědomoval si, že se jeho konec blíží a on se rozpadne a voda ho roznese do všech koutů světa. A proto se rozhodl, že škleblí rodince, která ho podržela v nejtěžších chvílích, dá to nejcennější, co má. A tak je naučil vytvářet perly ze zrnka písku a tím jim dal i neuvěřitelné bohatství. Ale škeble nebyly chamtivé, jeho dar přijaly a vytvářely ty nejroztodivnější perly pomalu a poctivě a stále při tom myslely na strom.
Neopustily ho, když jim to tajemství prozradil, zůstaly s ním až do jeho konce. Poté společně procestovaly moře i oceány a naučily i ostatní svého druhu vytvářet perly a při tom jim vyprávěly o dobrotivém stromu, neboť si uvědomovaly, že dokud bude žít v jejich srdcích a v podvědomí živých tvorů nikdy zcela nezahyne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Thanatos Thanatos | Web | 22. července 2013 v 13:40 | Reagovat

Máš úžasnou fantazii, povídka se mi nesmírně líbila!
Ani mě samotnou by tohle nejspíš nikdy nenapadlo. Ten úvod je geniální, stejně jako strom a jeho tajemství.

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 23. července 2013 v 9:10 | Reagovat

Zajímavý příběh :)Je vyprávěna pěkným stylem, ale občas mi tam něco nesedí... Ale jinak ten děj je velmi propracovaný :)

3 Gura-chan Gura-chan | E-mail | Web | 23. července 2013 v 12:58 | Reagovat

Krásné, jednoduché a čtivé. Mám ráda takové příběhy. :-)

4 Rabe Rabe | Web | 23. července 2013 v 19:07 | Reagovat

tenhle příběh by mohl být v knize pohádek je kouzelný ;-)

5 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 23. července 2013 v 21:48 | Reagovat

Máš úžasné nápady :D Dokonalý príbeh napísaný úžasným štýlom :D Ty dokážeš písať s takou ľahkosťou a to na tebe obdivujem :D A hlavne má to skvelú ideu, ktorú si môžem vziať k srdcu, má to iskru a je to dokonalé :D

6 Viktória Viktória | E-mail | Web | 24. července 2013 v 16:24 | Reagovat

Aké pekné :) Vlastne to ani nie je smutné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama