na Blog.cz

Na začátku léta Zdeňka M vytvořila velmi zajímavý projekt Plyšáci na cestách. A tenhdy jsem se rozhodla, že se toho zúčastním. Ale člověk míní a osud mění a z mých cestovatelských plánů sešlo. Nakonec jsem vyrazila jen párkrát po okolí, kde jsem fotila pouze přírodu. A to ještě v jednom případě jsem nedojela, jelikož jsem se vysekala na kole. Myslím, že vám je tedy docela jasné, že mnoho fotek nevzniklo, ale těch pár co mám, jsem se rozhodla ukázat světu. Tady jsou.

Během uplynulých let jsem obdržela dosti knih, neboť kniha je častým dárkem, který neurazí snad nikoho a u mne vzbudí nadšení. Každé Vánoce se má knihovnička rozroste alespoň o 1 knihu. Ale s knihami je jedna potíž, neboť ubývá místa.

Tentokrát je Pastelkování konkrétně zaměřené, neboť se vám ukáže asi nejznámější animovaná rodina - Simpsonovi. Snad se budou alespoň trošku líbit.

200 slov - double drabble Iluze 74

Seděla na té židli, kam až její paměť sahala. Nemohla se pohnout, i když nebylo zřejmé proč. Neměla na sobě žádná viditelná pouta, ani zranění, které by jí neumožňovalo vstát. A přece tam seděla a krom drobného chvění nejevila žádné známky života.

Mnozí z těch co ji spatřilo srdce sevřela bolest. Ale co se skutečně dělo v ní samotné? Necítila své tělo, kterému stejně nevládla. Ale hřejivé sluneční paprsky hladící její tvář, cítila.

Že by ponarozeninová deprese? Ona byla i přednorozeninová, narozeninová… Ach ano, měla jsem narozeniny, nikdy jsem tuto událost moc neprožívala, nebyly žádné oslavy s dětmi a většinou jsem neměla doma ani tátu. Můj den pro mě znamená jediné, že končí prázdniny a blíží se škola. Ani po konci střední se na začátek nové školy netěším, je to začátek nové etapy a já změny ráda nemám.

Jak už název napovídám, přidávám sem opět snílkovskou iluzi, které tentokrát nese číslo 31.

Tenth bylo obrovské město na soutoku Verny a Lafy, nejzvláštnějších řek Říše. Těžko říci, zda-li existovaly další řeky tak rozdílné a tak zvláštní, neboť sotva opustily město opět se rozdělily. Byly zde i další podivné záhadnosti, ale je zbytečné je zmiňovat, neboť se nijak nedotýkají tohoto příběhu.

Původně jsem zde měla hovořit o jiné knize, ale nakonec jsem ji hodila pod jiné téma. Takže tak trochu narychlo sepisuji o knize, kterou právě čtu. Navíc vybrat pouze jen jednu neoblíbenou knihu, což je dosti těžké. Nevím, jak bych měla definovat neoblíbenou knihu. Jak se pozná, co ji definuje?

Je to těžko uvěřitelné, ale jsme tu již po osmé. Již sedmkrát jste mohli zavítat do našeho obludária a dnes máte již osmou možnost pohlédnout na naše patvory. Jen račte vejít dále. Jste velmi vítání

A už je to tu zase. Ten den. Den, kdy jsem založila toto doupě. Už je to šest let.

Egypťan Sinuhet: Patnáct knih ze života lékaře - M. Waltari

I já jsem se konečně přidala k lidem, kteří tuto knihu přečetli. A musím se přiznat, že nesem až tak moc nadšená. Čtení bylo velmi zajímavé plné pro mne nových informací. Napsáno je to dobře a srozumitelně. Ale přišlo mi to dost zdlouhavé a vůbec by asi nevadilo, kdyby to bylo kratší.