Prosinec 2014

Konec knižního roku, začátek dalšího

31. prosince 2014 v 21:42 | Vivienne |  Přečtené knihy

Rok se s rokem sešel a tak tu mám mé klasické shrnutí přečtených knih. :-)
Co se týče výzvy od Ells po posledním zvednutí laťky na 100 knih, jsem začínala mít na konci prosince celkem obavy, abych to zvládla. Ale nakonec se to zadařilo. A k dnešnímu dni mám 101 knih.

Zas to zamyšlení nad koncem roku

30. prosince 2014 v 2:22 | Vivienne |  Mé keci
Konec roku mě vždy nutí shrnovat si, co jsem v uplynulém roce prožila, co jsem dokázala nebo spíše nedokázala. Myslím, že nejsem jediná. Konec jednoho období a začátek dalšího nás k tomu prostě vybízí a já nedokážu tomu volání odolat.
Co se týče mého osobního život, prožila jsem velkou výhru (maturitu) ale i prohru( nepřijetí na vysněnou VŠ). Jinak se nic převratného nedělo. Vlivem školy jsem se změnila. Dle lidí kolem mi to svědčí. Ale co když to není školou, ale prostě jen určitým dospěním člověka? Třeba i určitá část mé osobnosti dospěl a teď se chudinka choulí osamělá v koutě, jelikož větší část mého já je stále dítětem. Občas mám pocit, že té části tak nějak ubývá. A je to škoda. Alespoň myslím. Tím bych asi tak nějak uzavřela povídání o mé maličkosti a vrhla se na povídání o tomto doupěti.


Iluze 150- část I. Chaos

28. prosince 2014 v 11:00 | Vivienne |  Krátké povídky

Říká se, že chaos nemá tvář, z nás dle toho kdo ho svým chováním povolal. a nebo naopak, že může mít tvář kohokoliv z nás, dle toho kdo ho svým chováním povolal. Pravda bude asi někde uprostřed. Někteří tvrdí že Chaos je bůh, tak strašlivý, že se od něj ostatní odvrátili a zanechali jej v prázdnotě daleko za okraji světa. Odkud se ale vracívá aby hatil díla ostatních. Ale je to on, kdo našeptává lidem do duší, nebo už je to v nich samotných? řCelý svůj dlouhý život jsem strávila ve věži studiem a pozorováním všeho, ale zároveň ničeho. Mým úkolem bylo zapisovat, co událo se. Skládat dílo o životě i o smrti, o známých i zapomenutých bozích, kteří přežívají jen velmi těžce.

Kam podělo se to kouzlo Vánoc?

25. prosince 2014 v 16:42 | Vivienne |  Myšlenky....

Tahle otázky mi hlavou běží už nějaký ten rok. Ono je to vlastně rok od roku horší alespoň u nás. Ani letos jsem se to ztracené nevydala hledat, nebyl čas a možná ani chuť. Že by to bylo mým přibývajícím věkem.

Na chvíli zase volná.

21. prosince 2014 v 21:46 | Vivienne |  Mé keci
A jsem za to ráda. I když volno mám pouze od školy, zase je tu práce a navíc učení na zkoušky. I tak ale doufám, že budu moci trochu psát a nějak to tu oživit. Ale raději nic pořádně neslibuji, nerada nechám sliby nesplněné.


Ale tak snad… ráda bych se trochu zase zapojila do projektů libere, ale jen bohové vědí, co bude nebo nebude.
Doufám, že budu moci alespoň trochu i číst a to hlavně něco jiného než jen skripta a poznámky :D
Zdraví mě opět v doby kdy jej potřebuji opustilo, horní cesty dýchací raději utekly… Ať žije bacil předávaný v úzkém kolektivu !!

Z novinek které se sem na mé blogové doupě vám řeknu snad jen jednu. A to že od středy jsem hrdou majitelkou tetování(!!!) s vlčím motivem :-) možná sem hodím i foto..


Takže zatím pa drazí, mějte se krásně a snad se tu ještě tento rok uvidíme..

Iluze 153

1. prosince 2014 v 23:06 | Vivienne |  Pokusy
Zas jeden pokus.. 218 slov... iluze 153


Někteří tvrdí, že stvořit svět je jednoduché. To ale není. Je to věda, která vyžaduje dlouhodobého a pilného studia. A proto tvořitelé světů musí navštěvovat speciální instituty. Není to nic příjemného, ale výsledný efekt za to stojí, že? Abyste měli alespoň nějakou představu, zvu Vás na jednu takovou hodinu. Vynecháme takové ty důležité, ale šíleně nudné předměty, které sami moc dobře známe. Vstoupíme tedy až po setmění. Je to malá místnůstka v níž sedí nepočetná skupinka dětí. Jejích tváře hořící nadšením osvětluje mihotavý oheň. To co mají vepsáno je opravdové a nefalšované nadšení, ne to hrané, které kolikrát musíme užít my sami.