Únor 2015

Iluze 154 část I.

19. února 2015 v 21:39 | Vivienne |  Krátké povídky
Snad se doberem ke zdárnému konci ... :-)

Málo je někdy více. Alespoň to tak říkají. A proto to, co snad pomalu vzniká, bude přicházet pomalu a po troškách. A co že to vlastně bude? To je ve hvězdách a možná, že je to tak i dobře. Snad i zaujme Vás mé vyprávění. Kde ale začít? Je toho tolik a zároveň tak málo. Protiřečím si, což? Nu, milánkové, buďte milí a odpuste vypravěčce její roztržitost. Čas silně doléhá na mou maličkost a vím, že mi pomalu dochází. Ale konec všemu zdržování. Otevírám prachem pokrytou knihu a opatrně obracím listy. Jsou zašlé a tak jako já zažily lepší časy.


Střípky z práce....

15. února 2015 v 21:03 | Vivienne |  Pokusy
Inu tak se pokouším o oživení... Střípečky sepsané během práce na čistou stránku účtenek.

Ironie života?
že to co lidi nemiluje
je teď "mile" obsluhuje?
Života ironie
že ta, co dobro dává,
zlo dostává
a bezmoc ji spaluje?


Já žiju !!!

10. února 2015 v 21:23 | Vivienne |  Mé keci

I když uznávám, že zde to tak nevypadá. Tak nějak nebyl čas. Zkouškové mi nevyšlo dle mých představ a tak jsem nakonec volno neměla žádné.
Pondělkem jsem hupla do vod letního semestru. Opět skvělí rozvrh, ale naštěstí teď mohu přespávat v Plzni, takže zde budu trávit většinu času. Akorát to tu je skoro bez netu… A tahat sebou noťas není zrovna nejlepší pro má záda. Ale doufám, že se dokopám k nějaké aktivitě.

Měla jsem toho v hlavě tolik, ale bojím se, že moc toho tam už nezbylo… :(
Nu uvidíme.. Jen jsem se chtěla nahlásit, že jsem přežila zkouškové :)