Únor 2016

Kniha, která tě překvapila

23. února 2016 v 14:01 | Vivienne |  The Book Challenge

Na cestu T. Pratchett

K tomuto projektu se tímto článkem vracím po dlouhé době a stejně tak se teprve pomalu vracím do čtecího režimu a tak mi dělalo celkem problém vybrat knihu, která by mne překvapila. Nakonec jsem tedy sáhla ke klasice Pratchettovi. Tentokrát však nebudeme pitvat Zeměplochu a koukneme se na zoubek Nómům. Začněme první knihou a to tou s názvem Na cestu.

Výkeci

22. února 2016 v 10:59 | Vivienne |  Mé keci
Mám za sebou první školní týden a už jsem vyflusnutá. Hned první hodina - testík + rozdělování seminárek, velmi, velmi chaotické. Prezentování na 3x. Fakt opruz. Jindy bývaly první hodiny o ničem, krátké. Ale teď ne. Jediná studentova radost a oni nám jí vzali. Tak nějak přemýšlím, jak to letos pojmout. Dokopat se k průběžnému učení, ale jak se znám, lenost je silnější. Vyhraje. Tak jako vždy. Vždy zůstane jen u plánů.


Mám jich teď tolik, ač jsem si říkala, že s nimi skončím. Tolik snů a představ, které nejsou až tolik snílkovské, sním o reálném životě, který však pro mě zůstává fikcí, ale ostatním se plní. Jen já mám prostě smůlu. V mezilidských vztazích, s prací, doma,… A hlavně se zdravím. Jop zase to přichází. Mé prokletí….


Opravdu jsem doufala, že letošní rok bude lepší. Není! Mám věřit dál? Vzdát to? Bojovat? Občas má člověk pocit, že nemůže dál, že je na konci sil, ale ustojí to. Si tak říkám, kde je ta skutečná hranice, za kterou už člověk nemůžu jít. …

Půlnoční střípky poezie IV.

6. února 2016 v 23:59 | Vivienne |  Pokusy
Střípečky, poněkud staršího data.

¨
Kde jsou ty dveře vedoucí do duše
(a ven)
zamčeny ztraceným klíčem,
kdes v hlubinách času zničen.

Chci ven!
Volání ztracené, zoufalé.
Nikdo neslyší, nikdo nezbyl
(a možná tu ani nikdy nebyl)
Chci ven!
***