Půlnoční střípky poezie IV.

6. února 2016 v 23:59 | Vivienne |  Pokusy
Střípečky, poněkud staršího data.

¨
Kde jsou ty dveře vedoucí do duše
(a ven)
zamčeny ztraceným klíčem,
kdes v hlubinách času zničen.

Chci ven!
Volání ztracené, zoufalé.
Nikdo neslyší, nikdo nezbyl
(a možná tu ani nikdy nebyl)
Chci ven!
***


Zaplať smrti!
jež život ti dala
a v doupěti mrtvých vychovala
tam nebylo světla slunce
ni hvězd jas,
strávils tam dlouhý čas.


Sám samotný,
smrti syn jediný
nepoznals lásku
či dotek lidí
stal ses jejich nepřítelem
smrti sluha věrný.


***

Vstup hrdino, leč pamatuj
jen jedna cesta vede tam
a žádné ven
v srdci tam poznáš beznaděj.

Mrtví jež hledali to co ty
stráží nyní tajemství
které jim život i duši vzalo
a ke skále upoutalo.

Slova do skály vyrytá
mocné kouzlo střeží
tam v podzemí ukrytá
kol čas nepovšimnut běží.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 7. února 2016 v 22:48 | Reagovat

Vau, je to také opantávajúce :) Ešte keby mi tu úplne hlboko zneli lodné bubny, tak to by bolo niečo :3
Vážne perfeknté ;)

2 Liliana Landštejnská Liliana Landštejnská | Web | 12. února 2016 v 12:56 | Reagovat

Pěkné a tajemné verše :-)

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. února 2016 v 22:38 | Reagovat

Páni, ten konec mě úplně dorazil... opravdu mě to dostalo :)

4 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 14. února 2016 v 20:28 | Reagovat

Zdravím, to je ale působivá báseň. Skutečně dojemné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama