Červen 2016

Iluze 15, část 1

30. června 2016 v 13:09 | Vivienne |  Krátké povídky
Věčně zamrzlá a sněhem pokrytá krajina byla zdánlivě bez života. Lidé zde nežili, jen tu a tam krajem projeli. Nezkoumali, co vše se v zdánlivě mrtvé krajině ukrývá. Většina země byla holá jen okrajové oblasti, které stíhali rozmrzat, obrostly jehličnatými stromy. Celé generace se to nezměnilo. Až poté kohosi napadlo, že místo aby zloděje, a jim podobné podvratné živly, zavírali do cel, poslali do ledové pustiny. Kdo tam po určenou dobu přežije, bude se moci vrátit do společnosti. A tak učinili. Lidé byli posíláni na jistou smrt, neboť nikdo se z těch míst nevrátil.

Zpět

24. června 2016 v 15:14 | Vivienne |  Mé keci
Tak a jsem zpět, přežila jsem zkouškové a úspěšně dokončila druhý ročník. Mám před sebou prázdniny a tak se snad konečně budu zase psát, číst a vůbec budu tady aktivní, dost se mi stýskalo.

Jinak si momentálně hraju na sestřičku, neboť Attila byl nemocný, zánět spojivek. Mno a od něj se asi nakazilo 2 měsíční koťátko. Takže jsme znova letěli na veterinu v neděli večer, ještě štěstí, že pan doktor si na nás udělal čas. Dostal injekci antibiotik a máme mu kapat do oka jako Attilovi. Attila už je zdravý, ale malé kotě se vůbec nelepší, spíše naopak. Doufám, že jen jak je malý tak to zabere později. Nevím co už jiného dělat…

Nikdy jsme s kočkami problémy neměli, takže je to pro mě novinka a nevím si rady.


Tak se zatím mějte a snad se tu již brzy objevím s hodnotnější četbou :)

Metalfest letem světem

7. června 2016 v 22:00 | Vivienne |  Mimo mísu
Inu stalo se to, že jsem konečně po těch letech co je Metalfest v Plzni, měla i já zavítat do jeho bran. Bohužel se to nepěkně kryje se zkouškovým, takže jsem svoji přítomnost musela osekat na maximum.

Pátek
Nightwish
Hlavní lákadlo letošního ročníku a opravu tam na ně bylo narváno. Začali s cca 15 minutovým zpožděním. Hráli jak staré tak nové věci. Třeba já osobně jsem si nedokázala představit píseň Nemo s nikým jiným než s Tarjou, ale Floor v tom neztratila tvář. Vzhledem k tomu, že to bylo mé první setkání s mojí milovanou kapelou naživo nemám s čím srovnávat a tak mohu jen říci, že se mi to líbilo. Akorát mě zamrzel ten odchod. Zmizeli, pak se vrátili uklonit a byl konec. Žádný přídavek nic…

Ze soboty jsem slyšela Stratovarius a to byl celkem fajn zážitek. Načež jsem s kamarádem obsadila pěkné místo na trávě a čekala jsem na finskou kapelu Lordi. Dříve jsem je poslouchala a tak jsem si alespoň připomněla roky minulé.

V neděli jsem vyrazila pouze a jenom na Epicu a byla jsem více než nadšená. Skvělé vystoupení, které obsahovalo všechny pro mne známé a oblíbené písně. Jsem moc ráda, že je konečně viděla na živo. A tímto vystoupení pro mne Metalfest skončil. Nebylo toho mnoho, ale zkouškové mi nedovolilo tam strávit více času. Ale i to málo se počítá :)